Návštěva u Barjohů

1. červen 2019 | 17.52 |
blog › 
Návštěva u Barjohů
Když nad tím tak přemýšlím, vlastně vám ani neřeknu, jak k tomu došlo a čím že jsem si to pozvání k Ivě domů zasloužila, zkrátka jsme si vyměnily pár žertovných komentářů a SMSek a najednou jsme měly stanovený termín :o). A přestože v Praze může být blaze, v Plzni bylo s Ivou ještě líp :o)
Dorazila jsem vlakem už v pátek v podvečer, Iva mě svědomitě vyzvedla na nádraží, vtiskla mi do ruky lístky na městskou (zkrátka servis se vším všudy :o) a dovedla mě k Barjohům domů, kde na mě čekala uvařená bramboračka (samozřejmě bezlepková) a squatterské lůžko u holčiček v pokoji. Už cestou jsme povídaly, a i když jsem před cestou byla jako správný introvert lehce nervózní, jak to půjde a jestli zase nebudu nebetyčně dlouho mlčet, ve výsledku to bylo naprosto v pohodě a jakákoli nejistota či stydlivost ze mě okamžitě spadly, takže jsem mohla být přirozeně sama sebou a cítila jsem se uvolněně a prostě fajn :o). Jinak full servis v pátek pokračoval po seznámení se všemi členy domácnosti (mimochodem dělala jsem si i trochu starosti, jestli od sebe holky rozeznám, když jsou dvojčata, což mi nakonec usnadnily tím, že mají každá jiný účes – ofina/neofina :o) společným sledováním snookeru s Ivy manželem. Upřímně řečeno ještě teď nemůžu tak úplně věřit, jak snadno jsem do Barjohovic rodiny zapadla a jak pohodlně a spokojeně jsem se tam cítila. A když pominu fakt, že bylo neskutečně fajn koukat na snooker po dlouhé době s někým dalším, kdo ví, o čem je řeč, a jenom neremcá, kdy už mi to skončí, abychom se mohli koukat na něco normálního, bylo balzámem pro moji duši i přesvědčit se na vlastní oči, že pořád existují funkční rodiny, kde se mají lidi rádi a vzájemně si zpříjemňují život drobnými, ale vlastně samozřejmými laskavostmi (Ivuško, nechci tě přivést do rozpaků, ale je to prostě tak, ono je to koneckonců znát už i z tvých článků :o)

U Barjohů 01

pise.cz/img/399760.jpg">  U Barjohů 02

U Barjohů 12  U Barjohů 21

U Barjohů 04  U Barjohů 03

V sobotu 4. května 2019 byla v plánu věž plzeňské katedrály a ZOO. Mimochodem na programu jsme se s Ivou bez potíží shodly už při předběžném plánování, i když jsem si původně říkala, že klidně ZOO oželím, kdyby se jí tam nechtělo, protože už ji má prochozenou s holkama křížem krážem, ale prostě jsme nějak byly na stejné vlně, a z toho, co bychom mohly podniknout, nás napadaly stejné věci (jako třeba právě ta věž :o). Teda aspoň doufám, že jsem Ivu moc netrápila :o). Ona je totiž skvělou hostitelkou, která by vám bez problémů snesla i modré z nebe, takže mi svědomitě bezlepkově vyvařovala a já si mohla pochutnat například na pečeném kuřátku (v sobotu dokonce upečeném dřív, abychom pak stíhaly všechny naplánované výlety), výborné bramboračce atd. atd. a přitom mě bavila pouštěním filmů, které jsem neviděla a které byly super (např. Maturita duchů :o). Jediné, čím mě trochu zlobila, byl fakt, že mě nikde nenechala zaplatit si za sebe vstup :o(. I proto jsem byla dvojnásob ráda, že se mi aspoň podařilo vymyslet pro ni jakožto hostitelku hezký dárek – kromě obligátního vína pro dospěláky a čokolád pro holky jsem totiž Ivě přivezla druhý díl Čar života, o kterém jsem předtím nenápadně vyzvěděla, že ho ještě nemá :o). A taky se utěšuju tím, že doufám, že přijedou na oplátku na návštěvu ke mně do ČB, takže se jí budu moct náležitě revanšovat :o)

U Barjohů 05  U Barjohů 06

U Barjohů 07  U Barjohů 08

U Barjohů 10  U Barjohů 11

Počasí nám v sobotu sice nijak extra nepřálo a sluníčko jsme prakticky neviděly (ostatně jako celý letošní květen), ale to nám nezabránilo krásně si celý den užít. Nejdřív jsme vyrazily na hlavní plzeňské náměstí (náměstí Republiky), kde se nachází zdejší moc pěkná gotická katedrála sv. Bartoloměje (bohužel až do roku 2020 v rekonstrukci) s věží, která byla naštěstí otevřená :o). Věž plzeňské katedrály je nejvyšší kostelní věží v Česku a na její ochoz vede (jestli jsem dobře slyšela pána u vstupu) 308 schodů :o). Ze shora byl samozřejmě úžasný výhled do okolí a Iva s holkama mě nezapomněly upozornit na důležité body, což bylo moc fajn, abych se aspoň trochu zorientovala – takže divadlo (mimochodem s hlavou Sochy svobody v průčelí, tu mi pak Iva ukázala ještě blíž z tramvaje :o), synagoga, pivovar, zoologická zahrada, radnice...

U Barjohů 13  U Barjohů 16

U Barjohů 14  U Barjohů 15

U Barjohů 17  U Barjohů 18

U Barjohů 19  U Barjohů 20

Potom jsme si prošly stánky na náměstí s cukrovou vatou a jinými "pouťovými" sladkostmi (já koupila domů turecký med coby suvenýr) a k tomu kousek historického centra, takže jsem zjistila, že i v Plzni mají Masné krámy, jen z nich není restaurace, ale galerie, taky že tam mají Perlovou ulici a černou, resp. Vodárenskou věž :o). Moc se mi líbilo tzv. Theatrum Mundi, neboli obraz přes celou zeď domu u Křižíkových sadů, na němž jsou zachyceny slavné osobnosti, které mají svůj život spojený s městem Plzeň. Městské sady se mi taky moc líbily, přičemž kvůli víkendovým slavnostem osvobození byla všude vojenská ležení nebo aspoň vojenská auta :o)

U Barjohů 22  U Barjohů 23

U Barjohů 24  U Barjohů 25

U Barjohů 26  U Barjohů 27

U Barjohů 28  U Barjohů 29

Z centra jsme pak vyrazily tramvají do ZOO, neb zvířátka, to je vždycky sázka na jistotu :o). ZOO mají v Plzni opravdu pěknou, celkem velikou (na webu jsem dohledala, že má 21 ha :o) a i když poprchalo a nesvítilo sluníčko, moc se mi tam líbilo :o). Už na tramvajové zastávce vás vítá číhající kočkovitá šelma, cestu k pokladně lemují hopkající klokani, včetně jednoho albína, a krátce za vstupem přešlapují u plotu svého výběhu neskutečně roztomilí tučňáci Humboltovi, kteří mě fakt dostali, neb jsou návštěvníkům opravdu na dosah a skrz plot se od nich můžete klidně nechat štípnout do prstu :o). U tučňáků jsme si kvůli houstnoucímu dešti udělaly menší pauzu v občerstvení, kde jsem si nechala natočit malinovku do zdejších stylových plastových kelímků, které si za zálohu asi 30 Kč můžete nechat jako suvenýr (což jsem udělala, jakmile jsem si vyměnila nosorožčí kelímek za tučňákový – ne že bych měla něco proti nosorožcům, ale tučňáci jsou prostě tučňáci :o)

U Barjohů 30  U Barjohů 31

Krásná zenová zahrádka - součástí plzeňské ZOO je totiž i zahrada botanická :o)

U Barjohů 32  U Barjohů 33

U Barjohů 34  U Barjohů 35

Jinak mě v plzeňské ZOO zaujala i vitrína s hadí kostrou – tu jsem asi ještě nikde neviděla a přišla mi fakt zvláštní a trochu strašidelná. Taky tu mají krásného tygra, žlutoruké tamaríny, barevné a zaručeně jedovaté šípové žabky, roztomilou vydru, skvělý výběh pro vlky, díky němuž jsou skutečně vidět (ne jako u nás na Hluboké, kde jsem je ještě nezahlédla), šimpanzí umělce, kteří vymalovávají sklo svými exkrementy, zebry, žirafy v super pavilonu, kde jsme se krásně ohřály a mohly je sledovat ze dvou pater (mimochodem celkem mě překvapilo, že toho podle informační tabule žirafy moc nenaspí – max. 4 hodiny, a to nikdy v jednom kuse, souvisle prý dokáží spát jen asi tři nebo čtyři minuty :o(, lemury, plameňáky, spoustu prolézaček pro děti (a Ivu :o) a kozí mazlicí koutek s nápisem, že prosí návštěvníky, aby jim nelezli do domečku, což si evidentně jedna koza hlídačka vzala na starost :o)

U Barjohů 36  U Barjohů 37

U Barjohů 38  U Barjohů 39

U Barjohů 40  U Barjohů 41

Jo a nikde to neříkejte, ale Ivy holčičky jsou hrozně fajn, slušně vychované, hodné a poslušné, neb vůbec nereptaly, když jsme je s sebou ten první den vláčely celé odpoledne po místech, kde to už znají jako své boty. Naopak bavily mě historkami ze školy a s kamarády a rozšířily mi slovní zásobu o několik vtipných obratů (větu od Starší "Máš problém?" používám v poslední době v duchu často a nezapomínám ani na patřičně výhružný podtón :o). Nenamítaly nic proti tomu, že jsem jim celý víkend squatovala v pokojíku, a dokonce si ani nestěžovaly, jestli jsem jim náhodou sem tam v noci nechrupla (to víte, pylová sezóna :o). Holky jsou fakt úžasné, Ivo, a ani za mák rozmazlené, to vypadá jinak, věř mi :o). Doteď mě nepřestává fascinovat, jak skvěle jsme si s celou rodinou sedli a jak dobře mi s nimi se všemi bylo, včetně nezapomenutelného sobotního večera, kdy jsme mastili prší až někdy do půlnoci a hrozně jsme se u toho nasmáli – řekla bych, že mám prostě v Plzni druhou rodinu :o)

U Barjohů 43  U Barjohů 44

U Barjohů 45  U Barjohů 46  U Barjohů 47

U Barjohů 48  U Barjohů 49

V neděli jsme měli trochu pomalejší start, čemuž se nebylo vzhledem k sobotnímu ponocování co divit a rozhodně to ničemu nevadilo. V plánu byl Convoy of Liberty a pokud zbyde čas a chuť, tak ještě nedaleká zřícenina hradu Radyně (vlak mi jel až ve čtyři odpoledne :o). Na konvoj o jedenácté jsme to měli jen pár kroků a musím říct, že to pro mě byl zvláštní zážitek – ještě nikdy jsem vlastně na žádné "vojenské přehlídce" nebyla a musím říct, že ty tanky přeci jen budí tváří v tvář slušný respekt.

U Barjohů 51  U Barjohů 71

U Barjohů 52  U Barjohů 53

U Barjohů 72  U Barjohů 54

U Barjohů 55  U Barjohů 56

Líbilo se mi nadšení čišící ze všech účastníků a smekám před tím, že všichni ti veteráni, ačkoli v hodně pokročilém věku (všem je už přes devadesát), nelení a přijedou přes půlku světa připomenout si výročí osvobození od druhé světové války. Nikdy podle mě není od věci oživit v lidech fakt, že to vlastně není tak dávno, co zuřila v Evropě válka (každá rodina má přece ještě generaci, která ji pamatuje), a jak se máme dobře, že můžeme žít v míru.

U Barjohů 57  U Barjohů 58

U Barjohů 59  U Barjohů 60

U Barjohů 61  U Barjohů 62

U Barjohů 63  U Barjohů 73

Automobiloví a vojenští nadšenci by si určitě v konvoji přišli na své i co se týče vší té zelené techniky (údajně přes 220 kusů vojenské historické techniky), já jakožto obyčejná ženská jsem ty tanky, obrněnce a džípy jen fotila a spíš jsem si všímala, jak byly hezky dobově oblečené dámy (a litovala je za ty punčochy v té zimě), nebo že sem tam vezli na autě i bedýnku Coca-Coly či klec s živou slepicí :o). Jo a taky nám nad hlavami proletěly stíhačky a podruhé nějaká historická letadla :o). Podle informací v novinách prý konvoj sledovalo na 17 000 diváků, což je úctyhodné, ale rozhodně zasloužené číslo :o)

U Barjohů 64  U Barjohů 65

U Barjohů 74  U Barjohů 66

U Barjohů 67  U Barjohů 68

U Barjohů 69  U Barjohů 70

V neděli bylo poměrně chladno, a tak jsme si po návratu z konvoje dali čaj a oběd, trochu jsme se nahřáli a teprve pak jsme s Ivou a Mladší vyrazily na Radyni. Mimochodem musím pochválit Ivy manžela, že se mu podařilo sehnat tak pěknou náhradu za auto, které se odporoučelo do věčných lovišť. Nevím, jak to přesně bylo, ale měla jsem tak trochu pocit, že se nákup nového vozidla hodně uspíšil právě kvůli mé návštěvě, protože bez něj bychom se na Radyni dostávaly jen těžko, a ještě teď mám kvůli tomu lehce černé svědomí :o(.

U Barjohů 75  U Barjohů 79

U Barjohů 77  U Barjohů 78

U Barjohů 80  U Barjohů 81

U Barjohů 82  U Barjohů 83  U Barjohů 84

Ale zřícenina hradu Radyně postaveného za vlády Karla IV. (někdy před rokem 1361) je moc pěkná, nachází se jak jinak než na vrcholu menšího kopce a v hradní věži jsou i nějaká ta pohádková strašidla s poměrně efektním zvukovým doprovodem, nemluvě o tom, že z jejího vršku ve výšce dvaadvaceti metrů (na vrchol vede "jen" 114 schodů :o) byl hezký výhled na Plzeň, který nám ještě vyzdobilo vykukující sluníčko :o)

U Barjohů 85  U Barjohů 86  U Barjohů 87

U Barjohů 88  U Barjohů 89

U Barjohů 90  U Barjohů 91

U Barjohů 92  U Barjohů 93

U Barjohů 95  U Barjohů 94

A protože jsme měly pořád trochu času, vzaly jsme to z Radyně ještě k rotundě sv. Petra a Pavla ve Starém Plzenci, za což se Mladší dodatečně omlouvám, neb ona už chtěla radši na zmrzku (ale Iva dala přednost mému přání) a k rotundě to bylo hodně do kopce :o). Ale nereptala, děvče statečné, a za svoji námahu jsme byly odměněny dalším krásným výhledem do krajiny s Radyní v pozadí. Rotunda je taky moc pěkná, byť je možné si ji prohlédnout jenom zvenčí :o) 

U Barjohů 97  U Barjohů 98

U Barjohů 99  U Barjohů 102

No a pak už jsme zamířily rovnou na vlakové nádraží, Mladší se v nádražní kavárně konečně dočkala alespoň něčeho sladkého, doprovodily mě s Ivou až na perón, kde jsme si slíbily, že určitě musí dorazit na návštěvu do Budějovic a že si to případně v budoucnu zopakujeme i v Plzni, a já, i když se mi zrovna dvakrát nechtělo (poprvé mi tahle myšlenka prolétla hlavou hned v neděli ráno, že se mi vlastně ještě nechce domů – tak dobře mi u Ivy bylo :o), jsem se vydala na zpáteční cestu do Českých Budějovic s pocitem, že mám za sebou letošní první regulérní dovolenou hodnou toho slova, kterou jsem si báječně a naplno užila, přestože trvala jen dva dny :o)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Návštěva u Barjohů hroznetajne 03. 06. 2019 - 09:28
RE(2x): Návštěva u Barjohů rebarbora 05. 06. 2019 - 21:03
RE: Návštěva u Barjohů iva 04. 06. 2019 - 19:01
RE(2x): Návštěva u Barjohů rebarbora 05. 06. 2019 - 21:06
RE(3x): Návštěva u Barjohů iva 05. 06. 2019 - 21:44
RE: Návštěva u Barjohů myfantasyworld 04. 06. 2019 - 19:19
RE(2x): Návštěva u Barjohů rebarbora 05. 06. 2019 - 21:08
RE: Návštěva u Barjohů zlomenymec 04. 06. 2019 - 21:14
RE(2x): Návštěva u Barjohů rebarbora 05. 06. 2019 - 21:08
RE: Návštěva u Barjohů tlapka 28. 07. 2019 - 10:06
RE(2x): Návštěva u Barjohů rebarbora 07. 08. 2019 - 20:09
RE(3x): Návštěva u Barjohů tlapka 08. 08. 2019 - 16:22
RE(4x): Návštěva u Barjohů rebarbora 26. 08. 2019 - 21:19
RE(5x): Návštěva u Barjohů tlapka 29. 08. 2019 - 18:04