Rebarbora | Důvody k úsměvu – 22. týden

Neděle klidně mohla být oficiálně vyhlášena jako den smíšených pocitů :o(. Ale počasí vyšlo mnohem líp, než slibovala původní předpověď, a vzala jsem mamku na oběd do Ugovy salaterie a jí tam moc chutnalo :o).

Bylo krásně slunečno a teplo, takže by byl hřích strávit celý den jen běháním po nákupních centrech, a tak jsem dopoledne vytáhla mamku na Pražský hrad. Sice jsme malinko bloudily, vzhledem k tomu, že výlez z metra na Karlovo náměstí je zavřený (a pustí vás to jen na Palackého náměstí, což je dost zrada), ale poradila jsem si (vzaly jsme to metrem až na Anděla a odtamtud tramvají s jedním přesednutím). Nechtěla jsem totiž mamku hnát nahoru do zámeckých schodů, takže jsme vystoupily u Letohrádku královny Anny a pak už šlapaly víceméně jen z kopce :o). U Hradu jsme prošmejdily všechna nádvoří, prošly se zahradami, které jsem chtěla mamce ukázat především, pořídily spoustu fotek a pak jsme se vydaly po zámeckých schodech dolů na Malostranské náměstí a do Palladia na oběd (dělají tam totiž bezlepkovou pizzu :o). Úžasný den, který jsme protahovaly fakt na maximum a domů dorazily až ve čtvrt na devět večer.

Na úterý jsem si vzala pro jistotu ještě volno a dobře jsem udělala, protože jsem byla z předchozího výletování docela unavená (přeci jen jsem toho kvůli koncertu a spol. naspala míň, než jsem zvyklá). Sice jsem vyloženě neodpočívala, ale aspoň jsem měla dobrý pocit z toho, že jsem vyprala všechno prádlo, které jsme přivezly a které se během naší nepřítomnosti v koupelně nastřádalo, a že jsem umyla haldu nádobí včetně sklenic a chladicího boxu, což byla nadílka, kterou taťka přivezl od babičky, a já chtěla mamce ulehčit, neb ona si žádnou dovolenou na úterý nevzala, a bylo mi jasné, že bude ještě víc utahaná než já. Moje snaha nezůstala nepovšimnuta :o)

Středa nezačala dobře, už v noci jsem hořela, začalo mi téct z nosu a rozbolelo mě v krku – holt asi následek nedělního vysedávání na tribuně před koncertem na Letné, kdy mi pak byla už i celkem zima :o(. Ale odpoledne jsem se aspoň svezla s našima autem a vyzvedla na poště balík s porcelánem z Lidlu – už se moc těším, až v něm budu Ivě s rodinou servírovat snídani či odpolední svačinu :o)

Konečně jsem se dokopala k tomu, abych publikovala článek o mojí návštěvě v Plzni u Ivy :o). Už jsem ho měla dobrý týden sepsaný (a že to byla radost vzpomínat na tak nádherný víkend), dokonce i fotky jsem měla protříděné, jen prostě ta poslední tečka chyběla a na tu jsem se dostala až dnes. Sice mi to zabralo nějakou tu hodinku (to víte, dlouhý článek se spoustou obrázků), ale pustila jsem si k tomu Čtvero ročních dob, takže to šlo skoro samo :o)