V neděli 4. července jsme hned po ránu vyrazili do Lednice a náš výlet jsme zahájili výpravou do interiéru lednického zámku, konkrétně na první prohlídkovou trasu zahrnující reprezentační sály (lístek přijde na 120,- Kč/osobu). Prohlídku jsme začali ve Vstupní hale, 
která je bohatě obložená dřevem s nádherným řezbářským zdobením. Místnosti vévodí dřevěné samonosné schodiště, nad kterým bylo původně rozvěšeno 11 portrétů předků, z nichž zde zůstaly pouze tři zabudované obrazy (zbytek si Lichtenštejnové před koncem druhé světové války odvezli do svého sídla ve Vaduzu), a veliký třípatrový mosazný lustr se 116 rameny, vyrobený ve Vídni v polovině 19. století, zavěšený ve výšce 15 metrů a vážící 690 kg.
Ze Vstupní haly jsme prošli do Loveckého salonku, kde hnízdí dva vycpaní mořští orli, kteří se za Liechtensteinů na lednicku hojně vyskytovali. Nejzajímavější trofejí byla ale podle mě hlava jednorožce (čili dřevná busta křížence kozla a koně s rohem z narvala na čele).
Z Loveckého salonku jsme prošli Spojovací chodbou, kde jsme kromě komnaty s africkými "suvenýry" mohli nakouknout také do koupelny z 19. století s velkou mramorovou vanou, jejíž naplnění teplou vodou ke koupeli trvalo 9 hodin, do 
Předpokoje s vystavenými prapory husarského pluku, kterému velel kníže Johann I. z Lichtenštejna (vzácné jsou proto, že se dochovaly jako neporušený celek s autentickou žerdí i nosným řemenem), a zrcadlem, o kterém se vypráví, že kdo do něj pohlédne o půlnoci při úplňku, uvidí cestu do pekla. V Předpokoji jsou navíc kamna pro vytápění vedlejšího Modrého pokoje, aniž by bylo panstvo uvnitř rušeno. Modrý pokoj sloužil jako dámský salonek a je v něm mimo jiné umístěn portrét krásné kněžny Karoliny z Lichtenštejna, 
tety Aloise Josefa II. z Lichtenštejna, přestavovatele zámku do nynější novogotické podoby. Na Modrý pokoj navazuje Dámská ložnice s empírovou postelí a nočním stolkem se zvířecíma nožkama vybavená také psacím stolem, který je replikou stolu vytvořeného pro císařovnu Žofii Lucemburskou.
Protože bylo od 18. století nemyslitelné nemít na svém sídle alespoň jeden orientální salonek, nechybí ani na lednickém zámku. V Čínském pokoji s orientálním nábytkem můžete najít šicí stolek k uchovávání ručních prací vykládaný perletí a ve vedlejším Čínském kabinetu jsou na stěnách původní ručně malované papírové tapety s poněkud disproporčním vyobrazení lidí a ptáků. Z orientu vás pak prohlídková trasa zavede rovnou do středověku, alespoň takový dojem měla v návštěvnících vyvolat 
Rytířská síň se síťovou klenbou jako vystřiženou z anglických gotických staveb a vystavenými brněními, která váží i 30 kg a měla připomínat zašlou slávu rytířských dob. Zdobenými prosklenými dveřmi vedoucími na nádvoří je vidět do zámeckého parku a na minaret.
Z Rytířské síně jsme prošli do Jídelny se dvěma etažéry s cínovým nádobím v rozích a s vyřezávaným stolem, který bylo možné nastavit až do délky celé místnosti. Stěny zdobí dva obrazy znázorňující svatbu Zikmunda z Ditrichštejnu s Barbarou z Rothalu, které se zúčastnili všichni, kdo ve střední Evropě něco znamenali, a následný rytířský turnaj. 
Visí zde také benátské zrcadlo v barokním zlatém rámu, o kterém se traduje, že pohlédne-li do něj dívka, do roka otěhotní, zato pohlédne-li do něho muž, do roka přijde o všechny vlasy a zuby :o( Ve Spojovacím salonku vedoucím z Jídelny do Tyrkysového společenského sálu a Knihovny číhá na návštěvníky socha Venuše z kararského mramoru z 19. století a za jejími zády visí pěkný obraz od neznámého autora ze 17. století znázorňující stavbu antického chrámu a odpočívající múzy.
Lednická Knihovna se proslavila pozoruhodným vyřezávaným točitým schodištěm z dubového dřeva, které bylo dokončeno v roce 1851. Krásnou řezbářskou práci představuje i kazetový strop z lipového a dubového dřeva s prokrajovanými motivy, který je prvním dřevěným stropem v reprezentačních místnostech. Na zdi u točitého schodiště vedoucího do obrazárny v druhém patře je křídlový oltářík ze slonoviny a palisandru s rodokmenem 
Ježíše Krista, který byl vytvořen v Itálii v 16. století a který si s sebou Lichtenštejnové vozili na svých cestách do Afriky a podobně. Přestože se ve zdejší knihovně nachází více než šest a půl tisíce knih, žádná z nich není v českém jazyce a nenašli byste tady ani žádný výtisk beletrie, ale pouze slovníky, naučná pojednání a plány panství. Zajímavostí je také funkční krb umístěný přímo pod oknem, jehož komín vede zdí vedle okna.
S Knihovnou sousedící Tyrkysový společenský sál má krásně vyřezávaný strop z kanadského ořechu a na stěnách tapety tyrkysové barvy, které mu daly jméno. Původní semišové tapety, které ještě vykukují pod vyřezávanými dveřními portály, už bohužel po 120 letech zoxidovaly do olivově zelené. V tomto sále jsou také dobře viditelné mosazné mřížky průduchů horkovzdušného vytápění, kterým se v pokojích dosáhlo maximální teploty pouhých 17 stupňů. Proto zámek Lednice sloužil Lichtenštejnům jen jako letní sídlo a zimu trávili na zámku ve Valticích. V Tyrkysovém sále visí vedle vchodu do 
Knihovny také portrét těhotné Sidonie Alžběty, hraběnky ze Salmu a Reifferscheidtu, provdané za Hartmana III. z Lichtenštejna, s černouškem po svém boku. Za zmínku rozhodně stojí, že za 65 let svého života porodila Sidonie Alžběta 24 dětí, z nichž se pouze pět dožilo dospělosti.
Na Společenský sál navazuje Červený kuřácký salon, kam měla přístup pouze mužská část společnosti a kde se hrály hazardní hry. Ve výklenku jsou nad oknem části lichtenštejnského knížecího erbu – orlice s ptačí hlavou, která je znakem knížectví slezského, a orlice s dívčí hlavou představující hrabství Rietbergské ve Východním Frísku. 
Motivy těchto dvou orlic můžete najít na tapetách téměř ve všech reprezentačních pokojích. Na bohatě vyřezávaném stropě jsou pak erby spřízněných a spřátelených rodů, přičemž jediným českým spřáteleným rodem Lichtenštejnů byli Šternberkové se žlutou hvězdou na modrém poli v erbu. Prosklenými dveřmi po pravé straně se vstupovalo do palmového skleníku postaveného v letech 1843-1845 na místě barokní oranžerie.
Za Červeným kuřáckým salonem následuje poslední místnost na první prohlídkové trase, Modrý taneční sál s unikátním kazetovým stropem z lipového dřeva 
tvořeným kosočtvercovou sítí kazet, na nichž se žádný z motivů neopakuje. Po stranách visí plátna s loveckými zátišími a na čelní stěně obraz od Hermanna Schlössera "Perseus a Andromeda", kvůli kterému je nad mramorovým krbem na protější straně umístěno benátské zrcadlo tak, aby se bylo možné obrazem kochat i při posezení na celočalouněné sedačce pod ním (údajně i kvůli žárlivosti manželky Aloise Josefa II. z Lichtenštejna Františky z Lichtenštejna, rozené Kinské). Prohlídku Tanečního sálu nám ještě zpříjemnila "dobová" hudební projekce a potom už nás průvodce vyprovodil na zahradní terasu, odkud jsme vyrazili poznávat pamětihodnosti v okolí lednického zámku.
V interiéru zámku je samozřejmě focení zakázáno, a proto jsem si vypůjčila obrázky z www.zamek-lednice/.... Podrobné informace o prohlídkové trase jsem pak čerpala z průvodcovského sylabu, který mi laskavě poskytla kastelánka zámku v Lednici, paní Ivana Holásková (přece jste si nemysleli, že jsem si to všechno pamatovala :o)