Tradiční shrnutí roku, tentokrát 2019
13. leden 2020 | 15.38 |
Tradiční shrnutí roku, tentokrát 2019
Chcete si článek přečíst?
Vypněte prosím blokování reklamy (reklamu už neblokuji), děkujeme.
Jak vypnout blokování reklamy?
Video návod zde: https://www.youtube.com/watch?v=GJScSjPyMb4
Letos mám se vším nějak zpoždění (ale to se se mnou táhne už od loňska, co si budeme povídat). Článek o Vánocích a adventu jsem publikovala až pátého ledna a stejně tak tenhle souhrnný statistický report většinou publikuju mnohem dřív, ale co se dá dělat. Rok 2019 byl pro mě v mnoha ohledech zlomový (vzhledem k tomu, že jsem začala bydlet ve svém :o), což se samozřejmě promítlo i sem na blog (bohužel spíš v negativním smyslu co se množství článků týče), a tak si svoji porci grafů rozhodně zaslouží :o)
Hodně spokojená jsem se svými čtecími výkony. Loňských 33 přečtených knih mi ve skutečnosti udělalo mnohem větší radost než v roce 2017 překonaný milník deseti tisíc přečtených stran, protože si knihy nikdy nevybírám podle jejich tloušťky a je to spíš taková doplňující informace, ale 33 přečtených knížek?! To je fakt darda a musím říct, že jsem si nikdy nemyslela, že je vůbec možné tolik knih za rok přečíst (jinak těch přečtených stránek bylo vloni 11.997 :o). A to jsem se ani nijak cíleně nesnažila, prostě se to tak nějak seběhlo samo :o). Velkou zásluhu na tom určitě mají e-knihy, které posledních pár let (konkrétně od roku 2015) louskám v mobilu a pak samozřejmě taky výlety a cestování (třeba píšácké srazy a jiné výpravy :o), protože to jsou nejčastější příležitosti, kdy mám chvilku klidu na čtení :o). Drtivou většinu přečtených knížek jsem měla v cílech Projektu tisíce a jednoho dne, kam jsem si je vypsala hlavně proto, abych se pustila do všech "ležáků", které v knihovně mám, což se osvědčilo, jen 8 knížek z loňských 33 přečtených nesouviselo s výzvou, hlavně ty z druhé poloviny roku, kdy jsem chtěla s cíli trochu přibrzdit :o). Přečetla jsem si tak třeba nejnovější Hanu Marii Körnerovou, dvě knížky od Kasie Westové či trilogii Panský dům a teď po svátcích jsem se pustila do Rytířů z Vřesova, kteří mají v současné chvíli už šest dílů a na jaře má vyjít díl sedmý, takže mi rozhodně nějakou chvíli vydrží :o). Jinak podíl přečtených knih od českých autorů se pořád pohybuje okolo 30%, stejně jako podíl přečtených e-knih oproti papírovým, na tom se až tolik nezměnilo. Jediný smutný čtenářský fakt tak souvisí s rubrikou tady na blogu, kde je poslední záznam z června 2019 a potom nic :o(. Jo, mám co dohánět...

pise.cz/img/406416.jpg"> 
Co se týče ostatních rubrik, můj blogerský cestovatelský deníček víceméně zachraňovaly srazy s píšáky, ať už hromadný v Jihlavě, nebo pak ty naše individuální v Plzni, Ostravě a Budějovicích, protože to byly tak intenzivní zážitky, že jsem je prostě musela napsat hned a navíc mě to sepisování ohromně bavilo :o). Ostatní výlety bohužel zůstaly neokomentovány (včetně teď už možná "svaté" trojice z roku 2017 :o), ale chystám se to napravit (odhodlání mě zatím neopustilo :o). Podobně je na tom i mé hudební okénko, kde je posledním článkem ten o koncertě MUSE z července, neb Jihočeskou filharmonii z podzimu a zimy jsem ještě taky nesepsala :o(. Jednoznačně nejhůř jsou na tom ale moje filmové komentáře, kde jsem se naposledy vyslovila v květnu k Teroristce (a to jsem teď v prosinci byla na Ledovém království 2), byť jsem vlastně těch filmů v loňském roce viděla docela dost. Vloni jsem si totiž sama pro sebe vedla jakousi evidenci, když už nemám sledování nových filmů v Projektu 1001, a vylezla z ní docela zajímavá čísla, např. že jsem za rok 2019 viděla celkem 124 filmů (počítala jsem jen filmy, které jsem viděla poctivě od začátku do konce, žádné útržky, na které člověk sem tam narazí v televizi) a z toho 71 filmů pro mě bylo zbrusu nových (nejednalo se vyloženě o kinematografické novinky, ale prostě filmy, které jsem ještě neviděla, jako např. Indiana Jonese, Letopisy Narnie či starou westernovou komedii Podporujte svého šerifa nebo Někdo to rád horké s Marylin Monroe, kde mě ten konec teď o Vánocích doslova rozsekal: "Nobody‘s perfect." :o) a dobrá byla třeba i aligátory prolezlá novinka Kořist :o), včetně pětice, kterou jsem viděla v kině (přičemž na Bohemian Rhapsody jsem byla v kině dokonce dvakrát :o).


Naštěstí alespoň rukodělná rubrika tak úplně nezakrněla – uzavírá ji článek o brownies z listopadu a předtím nějaké ty vyšívané obrázky ke svatbě a narození miminek :o). V rámci Vnitřního vesmíru si taky občas ještě sem tam postěžuju a popláču, jako v říjnu, když na mě padla skříň, a Mišmaš teď v prosinci obohatil článek o novém mobilu, ale jinak je to bohužel bída, a kdybych odečetla články z podrubriky Důvody k úsměvu, byla by ta čísla ještě mnohem smutnější a ukázalo by se, že jsem vlastně skoro nepsala, nebo minimálně v druhé polovině roku ne. Aneb další důvod, proč se na Důvody k úsměvu vykašlat, neb mě v těchhle závěrečných statistikách slušně vytáčí, protože je vlastně nepovažuju za plnohodnotné články a mám potom pocit, že mi uměle a nezaslouženě navyšují počty publikovaných článků, byť jsou to jen takové výkřiky (třeba vloni jsem celkově měla 79 článků, ale 36 z toho byly Důvody k úsměvu, což je víc než 45% :o(. Nemluvě o tom, že mi berou elán a motivaci sepisovat něco delšího, protože je jednodušší vysmahnout pár řádek a jít od toho, ale to úplně není to, co bych chtěla na svém blogu mít (nikdy jsem nebyla příznivcem Facebooku, Instagramu a podobných stručných médií :o(. Takže i když vím, že jste psali, že se vám mé bezprostřední sdílení aktualit líbí, omlouvám se, ale prozatím tuhle rubriku pozastavuju, a o aktuality se s vámi budu dělit raději jinými komunikačními kanály :o).



Mimochodem když už jsem v loňském roce oslavila tu blogerskou dekádu, neodpustím si ještě pár souhrnných statistik :o). Například jsem se dopočítala, že jsem za těch deset let, co to sleduju (ano, počty přečtených knížek jsem začala sledovat vlastně až díky blogu), přečetla 224 knih, což v průměru vychází na pěkných víc než 22 knížek ročně :o). Za oněch deset let jsem taky zvládla publikovat 774 článků (komplet včetně Důvodů k úsměvu), dostala jsem k nim od vás 1.893 komentářů, přičemž zlomovým rokem byl jednoznačně rok 2016, kdy jsem se z cca stovky komentářů za rok najednou vyhoupla na trojnásobek (a vlastně ani dodnes nevím, jak se mi to podařilo :o), a ke konci roku 2019 mi tu od založení blogu prošlo 69.822 návštěvníků.



Zpět na hlavní stranu blogu