...obyčejné dívky, vedoucí obyčejný život, o kterém se tu snaží pokud možno neobyčejně psát :o)

atraktivnistrasilka: S Fangirl mám takový zvláštní vztah. Je to první knížka, kterou jsem před lety přečetla v anglickém originále. Vzpomínám si, jak nám angličtinářka na střední říkala, že si ještě počkáme, než si přečteme svoji první beletrii, a přitom já už to zvládla. To jsem byla možná v prváku na střední? Nemohla jsem sehnat český překlad. V těch patnácti, šestnácti mě ta knížka zajímala, chtěla jsem si ji přečíst stůj co stůj. Četla jsem opravdu hodně, a když jsem se k něčemu rozhodla, tak jsem to ve finále zvládla... Angličtiny jsem se bála, ale nakonec to nebylo tak těžké - i když si pamatuji, jak jsem si hledala nějaká slova a asi i časy, které jsem nechápala, protože jsme je ještě neprobírali. Jo jo, to bylo svým způsobem fajn. Vždy, když o té knížce slyším, vzpomenu si na to. Je to taková fajn oddechovka, a i když se přiznám, že od Rowell se mi jiné knihy tak nelíbily, ani profláklá Eleanor a Park.