Projekt 102/1001: Desáté čtvrtletní zhodnocení

30. červen 2020 | 20.50 |
blog › 
Projekt 102/1001: Desáté čtvrtletní zhodnocení
Koronavirové čtvrtletí nakonec nebylo na splněné cíle tak bohaté, jak by člověk předpokládal. Sice jsem zvládla dvě puzzle, ale myslela jsem si, že na tom budu líp třeba s přečtenými knížkami (jenže to bych nesměla číst všechno možné i nemožné okolo, že :o). Na druhou stranu jsem konečně zvládla vyšít dalšího Mikuláška na stromek (ano, já vím, příprava na Vánoce začátkem léta je trochu úlet, ale v adventu se to všechno stihnout nedá :o), i když toho jsem víceméně vyšila až PO karanténě, konkrétně jsem začala koncem dubna a dokončila jsem ho teď v půlce června :o). Mimochodem nebýt COVIDu, mohlo být těch splněných cílů devět, a ne jen sedm, protože na červen jsem měla naplánovaný výlet do Prahy, resp. na Karlštejn a do hřebčína ve Slatiňanech, který jsem nakonec byla nucena přesunout, neb ve Slatiňanech se stále ještě neprovází :o(. Tak mi držte palce, aby v červenci už měli otevřeno pro veřejnost. Jinak ale bylo letošní druhé čtvrtletí vlastně hrozně fajn a výletů jsem v květnu a červnu stihla taky celkem dost (viz tady, tady a tady :o), jen zkrátka nebyly na seznamu :o). To ale neznamená, že bych si je snad o to míň užila, naopak :o).
No a teď teda k těm splněným cílům:

 

č. 9 – Poskládat puzzle Tygr (1000 dílků), které jsem dostala jako bonus bez krabičky

 

Složit Tygra mi trvalo asi 11 dní (začala jsem v pátek 17. dubna 2020) a musím říct, že to nebylo zrovna jednoduché puzzle, protože dílky šly položit na víc míst, takže jsem docela dlouho neměla seskládaný ani rámeček a upřímně jsem se strachovala, že puzzle není kompletní nebo že mi tam přimíchali dílky z jiného nebo že budu mít omylem některý dílek dvakrát a jiné mi budou naopak chybět (přece jen šlo o bonus k objednávce zdarma a puzzle nebylo ani v originální krabičce, takže se to klidně mohlo stát :o), protože ten jeden zatracený krajový dílek nepasoval vůbec nikam. V průběhu jsem pak některé části musela totálně přeskládat, než se mi je podařilo umístit správně (vždycky jsem to zjistila až v momentě, kdy mi nešlo pokračovat dál), ale nakonec jsem se s tím nějak poprala a ukázalo se, že dílky byly všechny, jen jsem je neuměla správně složit :o)

 

Projekt 102-10 (1)

č. 29 – Přečíst Sladké odpuštění od Lori Nelson Spielmannové (autorky Seznamu přání)

 

Po přečtení téhle knihy jsem nad Lori Nelson Spielmannovou definitivně zlomila hůl, neb její hlavní hrdinka byla neuvěřitelně natvrdlá a já si u čtení celou dobu říkala, jak může být tak pitomá a nevidět, že se k ní její přítel chová naprosto lhostejně, zatímco ona si s ním plánuje svatbu a děti, stejně jako jsem nechápala, jak mohla i v dospělosti přehlížet fakt, že byl otec alkoholik a manipuloval s ní natolik, že ji de facto přiměl přestat se stýkat s matkou, nebo jak mohla probůh věřit kolegyni, která evidentně celou dobu usilovala o její místo, a nechat si vyfouknout nápad na nový pořad. Na svoji omluvu uvedu snad jen to, že jsem celou dobu vlastně čekala, že se hlavní protagonistka probere a prozře (podobně jako se zhruba od poloviny zlepšila autorčina předchozí kniha), což se bohužel nakonec tak úplně nestalo :o(. Byla to neuvěřitelná slabota, zápletka s údajným sexuálním obtěžováním od matčina nového přítele a další detaily jako např. že jediný trochu slušný chlap je ve výsledku její nevlastní bratr (jako jaká je pravděpodobnost, že něco takového stane v Americe, která má přes tři sta milionů obyvatel?) byly tak křečovité a nereálné nebo nedotažené, že jsem knihu po dočtení opravdu s nechutí odložila, a ještě teď žasnu, jak se mi ji vlastně podařilo dočíst. Snad to bylo tou karanténou, nevím....

 

 Sladké odpuštění

č. 6 – Poskládat puzzle Hory v zimě (1000 dílků)

 

I druhé puzzle jsem skládala v karanténě, tedy v dubnu (dokončila jsem ho v sobotu 25. dubna 2020), a musím říct, že po všech předchozích (rotundě s mou maličkostí a Tygrovi) mi připadalo vlastně celkem jednoduché, přestože ještě někdy vloni jsem ho po složení rámečku vzdala, protože jsem se ztrácela v záplavě bílé (to víte, zasněžená krajina :o). Teď už jsem ale byla zocelená a dokázala jsem náležitě ocenit i drobné nuance, jakože dílky padnou vždy jen na jedno jediné místo (ačkoli je značka Castorland polská, puzzle zkrátka umí) a že navzdory převážně bílé ploše byly jednotlivé části "oddělené" alespoň strukturou (ďubkované či souvisle bílé), odstínem apod. Hory v zimě se mi tak skládaly dobře a šly mi pěkně od ruky, takže jsem zhruba za pět odpolední měla hotovo :o)

 

Projekt 102-10 (2)

č. 30 – Přečíst si Fangirl od Rainbow Rowellové

 

Fangirl jsem začala číst koncem března a dočetla jsem ji o prvním červnovém víkendu u našich, více o knize v samostatném článku :o)

 

č. 91 – Zkusit se podívat alespoň na nějaký díl seriálu Ray Donovan

 

V červnu jsem se pustila do nových seriálů a kromě lehce monotónních Vikingů (pořád jezdí jen rabovat do křesťanské Anglie a vlastně ani nevím, jestli to bude i o něčem víc :o(, které nemám na seznamu, padla volba i na Raye Donovana, kterého mi doporučil MoW. A protože mě tenhle drsňák balancující na hraně kriminálu celkem zaujal, pokračuju se seriálem dál a jsem poměrně zvědavá, jak to dopadne. Hlavní hrdina v podání Lieva Schreibera je sympatický málomluvný drsňák, který za hollywoodské celebrity vyřizuje nejrůznější průšvihy (od stalkerů přes mrtvé předávkované prostitutky na hotelovém pokoji až po PR týkající se té "správné" sexuální orientace :o) a v soukromém životě řeší jednoho bratra s Parkinsonem, druhého bratra alkoholika, kterého v dětství zneužíval katolický kněz, a otce, jež po dvaceti letech vyleze z basy a před kterým se snaží uchránit svoji rodinu v podobě manželky, syna a dcery, vč. svých bratrů.

 

Projekt 102-10 (3)

č. 52 – Přečíst si Catherine od April Lindnerové, inspirovanou knihou Na Větrné hůrce

 

Tenhle cíl se mi podařilo splnit na poslední chvíli (tedy poslední víkend v červnu) a jen a pouze díky tomu, že jsem jela do Plzně k Barjohům a vzala si ji na čtení cestou :o). Jinak se musím zcela upřímně přiznat, že jsem z Catherine měla poměrně strach, protože když jsem před lety četla Na Větrné hůrce, kterou je inspirovaná, vůbec se mi román Emily Brontëové nelíbil, resp. bylo v něm na můj vkus příliš mnoho zlých a zkažených lidí a de facto žádná naděje a poměrně logicky jsem se bála, že Catherine bude podobného ražení. Naštěstí se ukázalo, že autorka ve svém volném převyprávění trochu otupila hrany, takže přestože se příběh odehrává v současnosti a teoreticky by se tam tudíž mohla dít pěkná zvěrstva, vlastně se tam neděje nic strašného a jde jen o zakázanou lásku sedmnáctileté Catherine, dcery majitele proslulého newyorského hudebního klubu, a začínajícího talentovaného muzikanta Hence. Druhou dějovou linkou je pak pátrání stejně staré Catherininy dcery Chelsea, která se snaží zjistit kam a proč její matka před čtrnácti lety zmizela. Knížka byla čtivá a pro mě osobně rozhodně stravitelnější než původní klasika, autorka zvládla sympatickým a nápaditým způsobem upravit nejen původní zápletku, ale (minimálně z mého pohledu) vylepšila i charaktery postav (nemůžu si pomoct, ale původní Kateřina mi přišla trochu jako rozmazlená potvora, kdežto tady jsem Catherininy pohnutky a dilema, jestli jít studovat na Harvard, byla schopná pochopit). Takže za mě ve výsledku dobrý a dokonce si dovedu představit, že bych se k ní někdy v budoucnu vrátila :o)

 

Catherine

č. 1 – Vyšít nadívaného Mikuláše na vánoční stromek s dárkem

 

Mikuláška s dárkovou krabicí jsem začala vyšívat koncem dubna. S nástupem do práce po home officu a poměrně nabitým květnem se množství přibývajících křížků trochu zpomalilo, ale v červnu mě chytla nová vlna vyšívací závislosti a Mikuláška jsem úspěšně dovyšívala v polovině června, problém pak ale nastal v tom, že jsem se nemohla dokopat k poslednímu kroku, a sice sešít obě jeho poloviny k sobě a vycpat frajera vatou, což jsem se nakonec přinutila udělat na konci června, aby nebyl chudák rozpracovaný do dalšího čtvrtletí :o)

 

 Projekt 102-10 (5)  Projekt 102-10 (6)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší