Jestli jsem v červnu měla pocit, že ten čas hrozně letí, tak v červenci jsem přeřadila ještě na vyšší rychlost a svištěla, až to skoro hezké nebylo (tím myslím, že jsem minimálně poslední dva týdny trpěla slušným fyzickým vyčerpáním, které nerozproudilo ani kafe, a trochu i psychickým, protože jsem už druhý měsíc nebyla žádný víkend doma a protože SAKRA vůbec nic nestíhám :o(. Nicméně zážitků mám požehnaně a drtivou většinu velmi pozitivních :o). Posuďte sami:
- První červencový víkend (prodloužený o pondělní svátek) jsme s mamkou opět měly dámskou jízdu, takže jsem spala u našich, a v sobotu jsme si zajely do Písku na oběd a poté jsme pokračovaly na výlet do Březnice.
- V neděli jsme si udělaly výlet do Českého Krumlova a daly si tam i oběd, přičemž tam bylo podstatně víc turistů, než jsme čekaly (a jak jsem pak měla možnost zjistit i podstatně víc než v samotné Praze).
Vpravo kamínkárna, na kterou mě přivedla Barjoha :o)
Moje druhá letošní zmrzlina - výborná čokoládová :o)
Zbožňuju krumlovský zámecký park a fontánu :o)
Plně obydlený krumlovský medvědí příkop - na jedné straně Vilém a Polyxena (podle mě nováčci) a v druhé polovině Marie Terezie :o)
- V pondělí pak mamka zmermomocnila bráchu, aby s námi zajel na otočku do Kladna vyzvednout nový přírůstek do rodiny – dvouměsíčního čivavího chlapečka, aby mamka měla doma nějakou společnost (svůj úkol plní řekla bych dokonale, neb je to takový malý drak, co chvíli neposedí). Mimochodem fotky jsem si půjčila od bráchy, který má přece jen lepší aparát, já měla na všech snímcích jen černou šmouhu :o)
Vypadá jako učiněné neviňátko, ale má ďábla v těle :o)
- Druhý červencový víkend jsem odjížděla do Prahy, kde jsem měla naplánované dny plné výletů, a začala jsem hned v neděli, kdy jsme si konečně daly sraz tváří v tvář s Myfantasyworld a bylo to moc prima :o)
- V pondělí jsem pak běhala po pražských věžích a využívala voucher s body V Praze jako doma.
- V úterý jsem se byla podívat ve Slatiňanech.
- Ve středu to byl Karlštejn a k tomu ještě i nějaké to pokoukání po Praze.
- V pátek jsem pro změnu odjížděla s mamkou k babičce, kde jsme až do pondělí společně hlídaly sestřenky šestiměsíční fenku labradora, což byl nakonec neskutečný záhul, protože váží asi třicet kilo a neuměla chodit do schodů, takže jsme ji zezačátku nosily, neuměla chodit na vodítku, aniž by netahala, a vlastně ani přijít na zavolání :o(. Ano, sestřenka je v tomhle trochu jako dítě a podle mě si neměli tak velkého psa vůbec pořizovat a bylo mi jí i celkem líto, protože je evidentně učenlivá (s námi se do těch schodů naučila chodit během jednoho dne – ale byl to pro všechny strany nervák, ne že ne – a stejně tak už tolik netahala na vodítku a nerozbíhala se za auty), jen kdyby se jí někdo věnoval...
- Když zrovna nepršelo, což bohužel nebylo moc často, tak jsem u babičky stihla i vyplet a oplotit svoji malou zahrádku, nanosit asi šest kýblů popela ze skládky na dvorku do popelnice, protože v úterý měli přijet popeláři a byla by škoda nechat ji prázdnou, a jakž takž odstranit trávu prorůstající chodníkem (pro příště mám od kolegyně tip s vroucí vodou, aby mi to šlo líp :o).
- Taky jsem si nechala od maměnky zastřihnout konečky, protože taková borka jako Ivy holky, které se stříhají samy, a vypadá to výborně, prostě nejsem (já si nezvládnu ani vyfoukat vlasy přes kartáč, k tomu mám pocit, že bych potřebovala ještě jednu ruku :o).
- A mezi tím vším jsem samozřejmě chodila do práce, rozečetla jsem dvě knížky, rozskládala jedno puzzle, snažila jsem se dovyšívat dárek (zatím marně), nestíhala jsem uklízet nebo udržovat alespoň nějaké zdání pořádku (to stále trvá), dokonce jsem ještě nedala ani nové koberečky do koupelny, když jsem ty staré vyprala (opět stále setrvalý stav), prala jsem nárazově po velkých kopicích a vůbec jsem neměla čas být online a sledovat vaše články nebo nedejbože psát své vlastní :o(.
- Páteční home office kvůli výpadku elektřiny mi tak přišel víc než vhod :o)
- Zvlášť když jsme navazující víkend, který byl posledním červencovým, vyrážely s kolegyněmi z práce na vodu. Pro mě osobně to byla absolutní premiéra a nakonec to bylo navzdory počátečním organizačním třenicím přípravného týmu naprosto super a moc jsem si to užila.
- Jinak poslední červencový týden už bylo moje tempo natolik vražedné, že jsem nestíhala (a neměla chuť či sílu) už ani zajít na nákup, takže jsem se živila z milodarů (od jedné kolegyně jsem dostala cuketu, od jiné okurku a od další broskve aneb je neskutečná výhoda, když vaši kolegové bydlí v rodinných domech a mají přebytky ze zahrádky :o) a ze starých zásob, které jsem měla doma, přičemž v lednici se mi rozléhala solidní ozvěna :o)
- Jenže kdo by nakupoval, když za chvíli stejně zase odjíždím pryč? Mimochodem tenhle pocit jsem měla vlastně celý červenec, že některé věci nemají smysl, protože ačkoli jsem zrovna odněkud přijela, už jsem byla jednou nohou zase na cestě někam jinam, takže proč vybalovat nebo uklízet nebo nakupovat... :o)
- Pozitivem ale zůstává, že pořád jezdím na kole do práce a z práce a už mi to nepřipadá jako něco zvláštního (dokonce jsem jela na kole i na vodu, tedy lépe řečeno na místo srazu, odkud jsme jeli autem, protože do Vyšáku bych na kole fakt nedojela :o)
- A posledního července jsem se byla letos poprvé koupat, přičemž jsem si konečně splnila jedno ze svých přání, a sice že bych se taky někdy chtěla zkusit vykoupat u nás ve Vltavě, neb tam chodí i kolegyně z práce v polední pauze. No a v onen pátek se mi to po práci podařilo, byť teda voda byla chladnější a proud docela dravý, stejně to bylo bezva :o)
A jaký červenec jste měli vy? U mě jak vidíte nažívání a nedostatek času stále trvá, o čemž svědčí i fakt, že článek shrnující červencová dobrodružství se mi podařilo postnout až v polovině srpna (přestože sepsaný jsem ho měla de facto už na konci měsíce :o). Ale musím říct, že moc nepomohlo ani přestěhování serveru a fakt, že mi teď píše už nefunguje na Exploreru a ten Google je prostě takový divný a pro mě osobně hrozně nepohodlný :o(