Už to nemá cenu asi ani komentovat, můj letošní srpen byl zkrátka opět nabitý zážitky a já samosebou opět nebyla skoro vůbec online :o). Ale hrozně jsem si to užívala, neb jsem konečně byla schopná odhodit závaží povinností a restů (tímto vám moc děkuji za moudré rady, konečně se setkaly s úrodnou půdou pochopení a já se jimi začala řídit :o) a prostě jsem žila, což bylo neskutečně osvobozující :o).
Hned první srpnový víkend jsem se řádně dovolenkově naladila (to už vlastně v pátek odpoledne :o) a v sobotu se kolmo zajela vykoupat na koupaliště v Hluboké nad Vltavou. Miluju tuhle cyklotrasu, obzvlášť když je prozářená sluníčkem, a obzvlášť v tu sobotu, kdy jsem neměla nic lepšího na práci, než právě jen to koupání :o). V neděli jsem pak odjížděla do Plzně coby předzvěst našeho velkého "rodinného" setkání s Tlapkovými, a užívala jsem si tak ono Barjohovic láskyplné rozmazlování o pár dní déle, než jsme se původně domlouvaly :o). S Chotěm jsme koukali na mistrovství světa ve snookeru, které bylo posunuté z května kvůli COVIDu, a v pondělí mi (nakonec s námi totiž omladina nejela) dokonce udělali výlet do Horšovského Týna, kde je moc krásný zámek, a i když počasí nebylo letně slunečné, ale pro naše společné výlety spíš už typicky lehce deštivé, stejně to bylo hrozně fajn. Do severovýchodní výspy naší republiky jsme pak vyrážely ve středu a nebyla to cesta ledajaká, s Ivou se totiž hrozně dobře výletuje (s jejím heslem, že i cesta je cíl, jsem se nadšeně ztotožnila :o), takže jsme cestou k Tlapkovým stihly ještě i prohlídku zámku Karlova koruna v Chlumci nad Cidlinou (o báječném pozdním obědě v nedalekém motorestu ani nemluvě :o). No a u Tlapkových to byl další all inklusive pobyt s nezbytným bezlepkovým dortem z mandlové mouky s malinami (snad se konečně odhodlám vyzkoušet recept i na vlastní kůži), grilovaným pstroužkem či epesními bezlepkovými palačinkami, o kterých se mi zdá ještě dnes, no zkrátka vyžíračka a nekonečná pohodička s malou Aťkou, která je to nejusměvavější a nejlépe naladěné miminko na světě (za celý týden vlastně ani pořádně nezaplakala, když nepočítám mírné protesty u koupání a kojení, ale to bylo jen takové komunikační krátké zaplakání, aby ji rodiče správně pochopili a dala jim najevo, že se jí něco nelíbí :o), vysedáváním na terase, ale i poznáváním blízkého i vzdálenějšího okolí. Prostě regulérní dovolená :o). Ani se nám v neděli s Ivou nechtělo odjíždět.
Hlubocké koupaliště a cesta na něj :o)
A taky mi po letech konečně vykvetla orchidej :o)
Jinak co se ještě snookeru týká, vloni jsem si schválně vybírala televizi LG (tedy ve spolupráci s MoWem, já sama bych si toho moc nevybrala :o) kvůli předinstalované aplikaci Skylink a hádejte co – od letošního jara Skylink vyřadil kanál Eurosport ze své nabídky :o(. Proto jsem se po návratu od Tlapkových rozhodla do toho praštit a předplatila jsem si přehrávač přímo na webu Eurosportu, jakože to sice není kabelovka, ale upřímně řečeno větší počet kanálů ještě neznamená, že bude na co koukat, a že jako budu mít Eurosport a snooker prostě jistý. Jenže se ukázalo, že přestože na webu uvádí, že v Eurosport Playeru sledujete přenosy v jazyce, v jakém jste se zaregistrovali (tedy v mém případě v češtině) a přestože na kabelovce má snooker normálně český komentář, přes Player bylo mistrovství světa v angličtině, což mi přišlo jako pěkná zrada a byla jsem tak zklamaná, že jsem nakonec na snooker stejně nekoukala :o(. Stálo mě to sice jen 129 Kč na měsíc, ale i tak mě naštvali, protože postřehy českých komentátorů jsou prostě jiné než ty anglické a doplňují i spoustu zákulisních informací a drbů, a to mě na nich právě baví. Takhle už můžu koukat s mírným zpožděním na youtube...
Každopádně z následné podovolenkové deprese mě naštěstí pomohlo dostat slunečné počasí a fakt, že jsem se odpoledne po práci chodila koupat do řeky (tentokrát tzv. na lodičku, tedy ze schůdků po proudu k molu a odtud pěšky po břehu zpátky ke schodům, ale i tak to byla celkem makačka a zvládla jsem to maximálně třikrát za sebou, neb je to dobrých 150 metrů a já jsem houby plavec, ale aspoň jsem se nemusela nikde mačkat mezi lidem a dětmi skákajícími do vody, když bylo molo obsazené, neb mi stačilo jen vylézt ven z vody a tradá pryč :o) a že mě kamarádka dva večery za sebou vytáhla na Múzy na vodě (taktéž posunuté kvůli COVIDu), takže jsem se projela na kole i letním večerem, což byla premiéra (světlo mi naštěstí funguje), a užila si dva krásné koncerty (ve středu Čtvero ročních dob od Jihočeské filharmonie s panem Talichem v čele a ve čtvrtek živelnou latinskoamerickou hudbu od uskupení Carisma Musica Latina :o). O víkendu jsem si pak zajela na kole do centra a pořídila si červené letní šaty v New Yorkeru (už jsem si začátkem léta jedny koupila v černé barvě a moc dobře se nosí), přičemž jsem si po dlouhé době hověla o víkendu doma (a stihla jsem i pro klid na duši malinko uklidit :o)
Schůdky a v dáli molo, které bylo po proudu mým cílem :o)
Nechyběly ani legendární červené tkaničky pana dirigenta Talicha :o)
První večer jsem se rozradostněná krásným koncertem prošla ještě i po náměstí a z rozmaru si šlápla na náš Bludný kámen :o) I tak jsem domů trefila :o)
Diváci nebyli jen na břehu, ale v různé koncentraci i na vodě, a to na nejrůznějších plavidlech, včetně paddleboardů :o)
No a v tomhle domácky odpočinkovém režimu jsem pokračovala i třetí srpnový týden, kdy jsem si po odpolednech četla, sjížděla youtube (poslední dobou čím dál víc propadám country a teď v srpnu jsem objevila neskutečně sympatický pár Tima McGraw s Faith Hill :o), skládala puzzle, vyšívala, ale mimo jiné jsem zvládla třeba i vyžehlit či uvařit prací gel :o). A taky jsme s kamarádkou byly na kostýmované večerní prohlídce města s panem Marešem, resp. Marešovou divadel/..., což byl velice příjemný zážitek :o). Poslední srpnový týden jsme pak vyrazili s rodiči na safari do Dvora Králové nad Labem (jakože taková náhražka za dovolenou u moře), a to včetně hafíka, a i když mohlo být lepší počasí (abychom se třeba vykoupali v hotelovém bazénu, když už jsem s sebou měla ty plavky, žejo), stejně jsme si to celkem užili a došlo třeba i na večerní safari nebo prohlídku zámku v Opočně při zpáteční cestě :o). Zpáteční cesta byla sice trochu nervák, protože naši se opět zvolna dostávali do ráže a po příjezdu bych řekla, že spolu dobrý týden nemluvili (vlastně spolu moc nemluví ještě teď), a musím přiznat, že jsem z toho byla v pátek večer špatná, a jak mi to šrotovalo v hlavě, nemohla jsem dlouho usnout, ale přece jen je znát, že už s nimi nebydlím a nejsem v bezprostředním dopadu, takže jsem se poměrně brzy oklepala a racionálním napomínáním sama sebe jsem se vrátila zase do normálu a starosti o rodiče nechala tzv. koňovi :o)
Vlevo foto ze Strašidelných pověstí města ČB a vpravo suvenýry ze safari :o)
Co dodat na závěr? Snad jen, že krom toho, že mi to teď moc nepíše, MĚ NAVĺC TEN CHROME FAKT NEBAVĺ :o(. Ale jako že VŮBEC :o(. A Explorer je s konečnou platností odpískaný jako zastaralý prohlížeč :o(. Tenhle článek mám kupříkladu opět sepsaný skoro dva týdny a celou tu dobu se odhodlávám a přemlouvám, abych ho vůbec postla :o(. Štve mě, že se pořád nezobrazují články na hlavní stránce, tak jako dřív. Štve mě, že když se v Chromu snažíte článek znovu publikovat následující den, aby se vám teda sakra na té hlavní stránce zobrazil (což jsem u Exploreru používala jako náhradní řešení), celý článek se vám vymaže a vy můžete začít znovu :o(. Obzvlášť u článků s fotkama by mě asi ranila mrtvice :o(. Zkrátka mě štve, že je teď publikování taková dřina, nemluvě o tom, že v Chromu je mi nepohodlné celé to formátování, hází to jiné kódy pro volné řádky a dělá to zcela nežádoucí mezery mezi odstavci, u kterých jsem nepřišla na to, jak se jich zbavit, bůhvíproč to nezvládá automatické odsazení prvního řádku u úplně prvního odstavce a naopak se ho musím složitě zbavovat u řádků s fotografiemi, nerespektuje původně definovaný typ písma a podobné blbiny, co v Exploreru bez problémů šlapaly :o(. Ještě jsem nezkoušela, jestli to třeba v Edgi funguje líp, ale začínám zcela vážně uvažovat o tom, zda se s blogem nepřesunout o dům dál, někam, kde to funguje (jakože jestli třeba nepůjdu dělat společnost Boudicce na blogspot nebo tak, když blog.cz nedávno zrušili, že, ehm, ehm). Protože i když je tady skvělá parta, tohle mě vážně štve a začíná to být pro mě osobně vážná překážka cokoli tady tvořit :o(