Třetí on-line píšácký sraz

Vzhledem k tomu že byl loňský rok takový, jaký byl, nesetkaly se mé amatérské pokusy zorganizovat třetí ročník píšáckého srazu s úspěchem – když už se nám společnými silami (v mém neumětelském souboru :o) podařilo stanovit termín a zamluvila jsem hospodu, vláda nám to všechno zatrhla lockdownem :o(. Mimochodem obdivuji a ještě jednou smekám přede všemi, kteří si vzali předchozí ročníky na starost – Lvici už jenom za to, že se nezalekla organizace historicky prvního srazu, a Hroznětajnou s MoWem za to, že pro nás udělali naprosto úžasný druhý sraz v Jihlavě :o) – fakt to není legrace. O to víc obdivuju Hroznětajnou s MoWem, protože po krachu třetího ročníku face to face za mnou přišli s geniálním nápadem udělat sraz po vzoru všeho ostatního v loňském roce on-line (a ještě kolem toho tak úžasně skromně našlapovali, jakože jestli mi to nebude vadit, když jsem se snažila zorganizovat sraz, a oni se do toho teď vloží s on-line verzí a o všechno se postarají – to jako vážně? Mé srdce přetékalo vděčností a mysl žasla nad dokonalým řešením celé situace :o). Jako všichni víme, že nemít MoWa, tak jsme se nikdy nesešli (jeho geniální mysl stála koneckonců i za nápadem onoho úplně prvního srazu), ale stejně mě pokaždé dostane, jak přijde s vlastně naprosto logickým nápadem či řešením, a člověk se pak jen chytá za hlavu, jakože jak to, že mě to nenapadlo taky, když v práci jedeme on-line porady, on-line školení a on-line výuku angličtiny? :o)

Takže ano, přátelé, šli jsme ve třetím ročníku srazu s dobou a díky bezchybné organizaci a hlavně provedení od Hroznětajné a MoWa jsme se mohli vloni před Vánoci "vidět" alespoň přes webky. Tedy ti z nás, kteří ji mají funkční, že :o). Díky přihlášení přes Google mi to tam navíc vyhazovalo zcela nesmyslnou iniciálu E, ale nebyla jsem sama (viď, MoW :o). Takže o úvodní téma bylo postaráno – bylo třeba ujasnit si počáteční písmena našich podivných přezdívek a de facto se představit. Od toho jsme plynule přešli na téma Velkého bratra Googla a jsem ráda, že nejsem jediná lehce paranoidní a skoupá na pravdivé informace, které poskytuji, když už musím mít u Googlu e-mail, abych vůbec mohla zprovoznit chytrý telefon (díky, Mečoune :o). Hroznětajná dostala oficiální funkci moderátorky, takže s námi se všemi vydržela od začátku do konce (díky, byla jsi úžasná moderátorka :o).

A MoW se pro změnu ujal čestné funkce baviče, protože především ze začátku udržoval konverzaci svými všetečnými dotazy a vtipnými průpovídkami :o). S ohledem na termín konání srazu 21. prosince 2020 se debata samozřejmě stočila na Vánoce a jejich přípravu, včetně dárků (viz MoWovi všetečné dotazy typu, jestli už máme nakoupené dárky, kdy zdobíme stromeček, kde budeme trávit svátky a jestli jsme byli hodní a myslíme si tudíž, že k nám bude Ježíšek opravdu štědrý – to mě fakt pobavilo :o). Povídání s MoWem je celkově zábava a jsem mu s Hroznětajnou vděčná, že jejich zásluhou naše on-line konverzace nezamrzala :o)

Celkově bylo super, že jsme se díky tomuhle propojení mohli "sejít" vlastně napříč republikou, právě včetně MoWa, který by jinak in natura do Prahy určitě nedorazil a bylo moc fajn ho vidět a slyšet :o). Navíc bylo skvělé, že jsme se dle svých časových možností v našem malém chatroomu různě střídali a píšáci přicházeli a odcházeli, klidně po chvíli, což by při fyzickém srazu asi taky neklaplo, protože kdo by kvůli půlhodince jezdil do Prahy, že? :o). Každopádně to byl super pokec (nevím, proč mě to pokaždé tak překvapuje, ale vždycky tam holt ta jiskérka nejistoty, o čem si proboha budeme povídat, je :o) a rozhodně bych nevěřila, že vydržíme klábosit tak dlouho (začínali jsme v šest odpoledne a vydrželi asi do půl jedenácté večer :o). A bavili jsme se zase úplně o všem možném – o tom, že zbavit se zánovní matrace může být pěkná fuška, o škole, resp. vysokoškolském vzdělání a co komu z nás přineslo, o úskalích současné situace a nevýhodách studia v době koronavirové, probrali jsme jurty a přivítali na srazu novou tvář (a staronovou píšačku :o), dozvěděli jsme se spoustu zajímavých informací o dentální hygieně a o tom, jak probíhají praxe při tomhle studijními oboru (vážně moc zajímavé a moc ráda jsem si to poslechla, Strašilko :o). Dokonce jsme díky on-line formě na chvilku viděli zdejší guru blogerku Tlapku a její malou princeznu Aťku, která nám sice odmítla zamávat, ale my jsme si to nebrali osobně :o). Taky jsem se při tématu home office značně uklidnila, že nejsem divná, když si to nechození do kanceláře navzdory několikaměsíčnímu trvání tak užívám a jsem naprosto spokojená a blažená, že si můžu stále hovět ve svém kutlochu (už jsem o sobě začínala trochu pochybovat, takže díky, Lvice :o). Jen mě trochu zarazilo zjištění, že jsem podle všeho asi jediná z naší party, kdo nečte zpětně svůj vlastní blog – k publikovaným článkům se vracím fakt výjimečně, většinou ve chvíli, kdy si chci jen ověřit nějaké informace, jako v kterém roce jsem byla na tom a tom místě, nebo jak jsem formátovala grafy v ročním shrnutí – nostalgické čtení minulých postů si zatím pořád schovávám na důchod nebo na dobu, kdy už zkrátka nebudu schopná nic podniknout a budu se tudíž kochat vším tím úžasným, co jsem zažila :o)

Co dodat závěrem? Snad jen že sraz byl pro mě úžasným balzámem na nervy pocuchané předvánočním shonem a díky zdejší skvělé partě jsem s vámi strávila opravdu báječný večer :o). No a jako u každého dosavadního srazu nesmí chybět ani společné foto :o)

Takhle nějak vypadal náš on-line sraz (ilustrační foto), akorát že jsme nebyli tak rasově vyvážení :o)