Protože zákon schválnosti funguje stoprocentně, vybraly si desetistupňové teplotní rozdíly (jen si vzpomeňte na konec srpna s tropickými třicítkami a jen o pár dní později jsem vytahovala teplý kabát) svoji daň a těsně před odletem na mě sedl bacil. Horké paracetamolové nápoje kupodivu nezabíraly tak rychle jako v reklamě, a tak mi nezbylo nic jiného než si počkat, co se mnou cesta do teplých krajů udělá.
V sobotu 4. září jsem ve 22:55 hod. vyrazila svozem CK Čedok do Prahy, odkud v neděli ve 4:30 hod. odlétalo moje letadlo do Malagy. 
Přiznám se, že jsem měla trochu starost, jestli všechno klapne jak má, ale díky přesným informacím od Čedoku a přehlednému značení na ruzyňském letišti nebyl problém najít odbavovací přepážku ani odletovou bránu (a problém nenastal ani s občankou coby cestovním dokladem). Boeing 737 řady 800 společnosti Travel Service měl sice trochu méně místa pro cestující, ale to nijak neutlumilo moje nadšení. Už jsem zapomněla, jak úžasný je to pocit, když se při startu rozeřvou motory, jejich síla vás zatlačí do sedačky a pak cítíte, jak se letadlo odlepí od země (z celého letu si užívám nejvíc právě start a další v pořadí je přistání :o)
Po zhruba tříhodinovém letu s občerstvením jsme kolem třičtvrtě na osm dorazili do Malagy (po rýmě a nachlazení už nezbývala ani stopa :o), kde na nás kromě kufrů (naštěstí!) čekal i autobus Čedoku, aby nás dopravil do 15 minut vzdáleného letoviska Benalmadena na pobřeží Costa del Sol. Po následující dvě noci se stal naším přechodným domovem místní tříhvězdičkový hotel 
San Fermin, ale kvůli brzkému příjezdu jsme museli ještě nějakou tu hodinku počkat na pokoj, a tak jsem (s kufrem bezpečně zamčeným u recepce) vyrazila na obhlídku nejbližšího okolí.
Benalmadena je typické moderní letovisko se záplavou hotelů šplhajících do relativně příkrého svahu, palmami lemovanou hlavní třídou a půvabnou přímořskou promenádou, ze které vás posledních několik schodů zavede rovnou na písečnou pláž. Na hlavní třídě už z dálky poutá pozornost krvavě rudá stavba v pseudoislámském stylu Castello Bil-Bil, kde se pořádají nejrůznější kulturní akce, koncerty a svatby. A za návštěvu rozhodně stojí zdejší přístav jachet, který údajně patří k nejkrásnějším v Evropě a svými obytnými domy postavenými na hladině moře a spojenými jen mosty mi trochu připomínal Benátky, třebaže má jednoznačně moderní ráz. 
Kromě nespočtu obchodů a krámků v přístavišti najdete i dětský mořský park, dlouhou řadu výletních člunů a hejna ryb.
Přestože mi bolest hlavy připomínala, že jsem celou noc nespala, rozhodla jsem se strávit svůj volný den na pobřeží Costa del Sol ve znamení letních radovánek, takže jakmile jsem se dostala na pokoj, který byl mimochodem vybavený nábytkem z masívu a nezvykle prostorný (kromě dvoulůžka jsem měla k dispozici i malý gauč), a mohla vybalit kufr, vyrazila jsem zpět do přístavu, kde jsem si za 10 EUR koupila výlet člunem za delfíny (nazvaný The Dolphins Trip). Bylo mi sice podezřelé, že by bylo tak snadné vidět delfíny na otevřeném moři, ale proč to nezkusit, když měli na letáčku tak krásné fotky s hejny "usměvavých" mořských savců? Nakonec se nám samozřejmě nepoštěstilo zahlédnout ani ploutvičku, ale i tak to byla příjemná zhruba hodinová plavba, během které jsme se mohli pokochat krásnými panoramaty pobřeží.
Potom jsem zamířila na pláž, a i když byl vstup do moře příkřejší, voda byla příjemně teplá. Hladinu sice čeřily menší 
vlnky a člověk si musel dávat pozor na miniaturní útesy záludně skryté pod hladinou (o jeden z nich jsem si odřela koleno), i tak jsem ale vydržela plavat poměrně dlouho a celou dobu jsem nevěřícně kroutila hlavou nad tím, že si v září takhle hovím. Vůbec se mi nechtělo vylézt ven, musela jsem sama sebe přemluvit, že už mám varhánky na prstech dost hluboké, a pak jsem se stejně ještě chvíli potulovala po pláži a sbírala zbytky obrovských srdcovek a hřebenatek pod záminkou sušení plavek. Nakonec jsem se neochotně vydala zpět do hotelu na večeři, kterou servírovali od 19 hod. formou švédských stolů se studenou i teplou kuchyní včetně salátového baru a ovoce :oP No a potom už jsem s plným bříškem šupajdila hezky do postýlky...