Projekt 101/1001: Sedmé čtvrtletní zhodnocení

31. prosinec 2016 | 20.03 |
Máme za sebou nejen další rok, ale především další čtvrtletí, které je třeba zhodnotit s ohledem na mé úsilí naplňovat cíle, které jsem si stanovila ve svém Projektu tisíce a jednoho dne :o). Je neuvěřitelné, že to tak rychle uteklo a já už mám před sebou jen poslední necelý rok (na začátku mi to připadalo nejmíň jako pětiletka :o), ale nedá se nic dělat, čas je v tomhle neúprosný :o(
Bohužel to ani tentokrát nebyla s plněním žádná extra sláva a myslím, že už můžu s určitostí říct, že svůj dosavadní rekord s dvaceti splněnými cíli za jediné čtvrtletí rozhodně nikdy nepřekonám (už mi jich vlastně ani tolik k plnění nezbývá :o). I tak jsem se ale zase o kousek posunula blíž ke kompletně vyškrtanému seznamu :o). Takže co mám nově splněno?


č. 42 – Přečíst si znovu Bourneovu totožnost alias Agenta bez minulosti od Roberta Ludluma

Dočteno po celkem dlouhé době (asi tří měsíců) začátkem října.


č. 69 – Konečně se podívat na rozhovor Na plovárně s panem Jindrou

Pan Jindra byl jedním z našich lektorů na překladatelském kurzu od firmy Belisha Beacon, který jsem absolvovala v roce 2014/2015, a protože se tam o jeho rozhovoru Na plovárně tenkrát studenti bavili, zapřísahala jsem se, že se na něj musím taky podívat, abych byla jakože v obraze. No, trvalo mi to pěkných pár let (proto jsem si to taky dala jako jeden z cílů tohohle projektu :o), ale nakonec jsem se na něj letos v říjnu koukla a bylo to zajímavé, rozhodně ne nudné :o). Pan Jindra je totiž takový hrozně moudrý a sympatický pán, u kterého jsem moc ráda, že jsem se s ním mohla osobně setkat a dokonce měla tu čest, že četl moje překladatelské výplody :o)


č. 58 – Navštívit Barokní divadlo v Českém Krumlově

pise.cz/562-barokni-divadlo-v-ceskem-krumlove.html ">v sobotu 15. října 2016, navíc v rámci rodinné testovací jízdy s Kiou Sportage :o)


č. 72 – Podívat se na druhou sérii Once Upon a Time

Před druhou sérií jsem si poctivě na oživení děje pustila tenhle seriál pěkně od začátku – koukat jsem na něj totiž začínala někdy v roce 2012, ještě v době, kdy neběžel v žádné televizi s českým dabingem, a nejspíš i proto jsem ho i nadále dokoukávala v angličtině s českými titulky :o) –, což ale mohl být zároveň jeden z důvodů, proč se mi druhá série nelíbila zdaleka tolik jako ta první (nebo jsem za tu dobu možná zase trochu dospěla, čert ví :o). První série mi přišla fajn, bylo to neotřelé, zajímavé, napínavé a hodně mě to bavilo, ale tady ve druhé sérii už mi to připadalo jen jako nastavovaná kaše, kdy vlastně ani autoři neví, kam se vrtnout :o(. Po protrpění sedmi dílů jsem si tudíž řekla, že tenhle projekt má být především pro radost, a proto se nehodlám za každou cenu trápit u dalších patnácti epizod, když mě to nebaví, a tento bod si odškrtávám jakožto splněný, přestože jsem vlastně celou druhou sérii neviděla :o(. Ušetřený čas raději využiju k hledání nějakého seriálu nového, viz níže :o)


č. 100 – Nechat si změřit IQ v místní pobočce Menzy

To byl zas jednou bláznivý nápad! Takhle to vypadá, když už vám u vymýšlení cílů dochází inspirace a chytáte se i solidních hloupostí a ztřeštěností :o). K nápadu mě tenkrát ponoukl jeden zábavný testík na webu idnes, kde mi vyšly nečekaně vysoké hodnoty, i když jsem se vlastně vůbec nesnažila a dost otázek jsem si jednoduše tipla (přestože ve výsledku potom správně :o). Nicméně od stanovení výzvy jsem trochu vysrabila a i vzhledem ke sporadickým termínům testování u nás ve městě jsem se rozhodla neobtěžovat členy Menzy napřímo (pro jistotu raději i proto, kdyby náhodou vyšlo najevo, že jsem vlastně úplně blbá :o) a využila jsem "neosobní" odkaz na jakési předběžné testování vytvořené Menzou přes internet, jehož vyhodnocení je zpoplatněno nějakými 99 Kč (prostřednictvím SMS; jinak osobní skupinové testování vyjde na 290 Kč, kdyby vás to zajímalo :o). Musím říct, že jsem z toho měla trochu strach (přeci jen, kdo by chtěl být dobrovolně za blbce, že? :o), protože takové to odhalování souvislostí a společných znaků nějaké číselné řady mi nikdy moc nešlo, ještě tak hledání chybějící části obrazce nebo tak, na to mám koneckonců slušný trénink ze skládání puzzle, ale naštěstí tam žádné číselné řady nebyly, jen nejrůznější obrazce a čáry a odhalování jejich společných znaků, na základě kterých pak vyberete další následující obrazec nebo čáry. Jediné trochu stresující tak bylo omezení času na řešení úkolů a pak taky fakt, že mi asi dvakrát vypadl internet a musela jsem se znovu proklikávat k aktuální otázce :o(. Nicméně s výsledkem jsem spokojená, mám IQ vyšší než automatická pračka a to mi stačí :o)

IQ Menza


č. 104 – Naučit se složit alespoň jedno origami

Ano, ano, závěrem letošního roku jsem si našla chvilku i na splnění jednoho dodatkového cíle, a sice složení alespoň jednoho origami :o). Takového toho klasického origami jeřába jsme kdysi dávno zkoušely složit s kamarádkou v rámci jedné návštěvy Noci kostelů a nedopadl chudáček zrovna nejlíp :o(. Nicméně ve mně probudil zvídavost a zájem o tuhle disciplínu s tím, že bych se jednoho krásného dne chtěla naučit nějaké to origami skládat, no a aby to nebylo jen nějaké zbožné přání, které by mohlo skončit na seznamu nesplněných věcí na mé smrtelné posteli, zařadila jsem si ho pro jistotu do Projektu tisíce a jednoho dne :o). Tady můžete zhodnotit výsledek mého snažení – je to labuť složená podle návodu v knize "Origami pro radost" od Soonboke Smithové a líbila se mi hlavně proto, že jde využít jako relativně praktická "mistička" na drobnosti na kancelářském stole a zároveň je to pořád nějaký ten pták, kterým jsem se chtěla revanšovat onomu pochroumanému jeřábovi z minulosti :o). Jinak v téhle knize je spousta podobně praktických skládaček, včetně nejrůznějších krabiček, což se mi na ní líbilo nejvíc, a proto jsem si mezi všemi z knihovny půjčila právě tuhle :o). A pokud jde o samotné skládání, vidím problém už v tom, že mi nejde zhotovit počáteční přesný čtverec, a pak se člověk taky nesmí bát trošku víc ten papír zohýbat při všelijakých těch protizáhybech, jak to v knize nazývají (aneb "promáčknutí" hlavičky atd.), což jsem se trošku bála, protože jsem nechtěla tohle origami tak zmrzačit jako to první :o). Jestli se mi to povedlo, nebo ne, už posuďte sami :o)

Origami 01  Origami 02

Vlevo obrázek z knížky, jak by to mělo vypadat, a vpravo můj výtvor :o)


Z rozpracovaných jsem v tomhle čtvrtletí splnila pouze jeden cíl, a to:


č. 79 – Vidět jezdeckou show Apassionata

Splněno 10.12.2016 a byl to naprosto skvělý zážitek :o)


Jakožto nově rozpracované jsem si připsala následující:


č. 73 – Zkusit najít nějaký nový dobrý seriál

Viz moje zmínka u bodu č. 72 :o). Kromě českého krimi seriálu Případy 1. oddělení, který mi doporučila kamarádka, jsem teď mezi svátky začala koukat i na historický seriál britské televize BBC s názvem Poldark a tuze se mi líbí :o). Jinak vytipovaných seriálů mám celou řadu a až jich rozkoukám víc, určitě o tom sepíšu nějaký obsáhlejší článek :o)


No a u těch dlouhodobě rozpracovaných to vypadá asi takhle:


č. 24 – Každého čtvrt roku napsat zhodnocení, jaké cíle se mi podařilo splnit

Jeden z mála cílů, který mi opravdu nedělá potíže, naopak se na něj vždycky těším :o) Prozatím tedy splněno :o)


č. 25 – Splnit alespoň 80% z cílů, které si tímhle projektem stanovím

Momentálně mám splněno už 66 cílů, což je nějakých 65,34%. Jo, už to začíná jít do finále :o)


č. 47 – Přečíst každý rok alespoň 20 knih

Knížek jsem letos přečetla třiadvacet a v tuhle chvíli mám ještě dvě rozečtené (blíž na zoubek se tomu podívám ve vyhodnocení mé Čtenářské výzvy a v blogové statistice :o)


č. 68 – Podívat se aspoň jednou za 14 dní na film, který jsem nikdy předtím neviděla

Ani tentokrát mi tenhle úkol nedělal žádné potíže :o). Navíc jsem na sklonku roku byla poměrně hodněkrát i v kině :o)

Dívka ve vlaku – byť ne zrovna můj žánrový šálek kávy, ale v rámci dámské kinojízdy to docela šlo :o)

Den nezávislosti 2 – na to, jakou to mělo reklamu, to byla solidní bída, stačilo vidět jednou a děkuju všem bohům, že jsme na to nevyrazili do kina :o(

Hra peněz – překvapivě dobrý thriller s trochu nešťastně zvoleným zavádějícím názvem (i já jsem pod ním původně hledala nějaké podvodnické čachry machry v kasinu nebo tak :o), v hlavní roli George Clooney

Bezva ženská na krku – skvělá česká feelgood komedie, u které jsem se v kině upřímně a od srdíčka zasmála :o)

Oko bere – jeden z těch podvodnických filmů shlédnutý v televizi, k obrazovce mě přilákal Kevin Spacey a ve výsledku to nebylo až tak špatné, ale víckrát to asi taky vidět nemusím (navíc je u těchhle filmů velká nevýhoda, že když už víte, v čem byl ten trik a jak to dopadlo, příště už vás to nebaví :o(

Pohádky pro Emu – pokus o českou vánoční romantiku, bohužel s trhlinami, které mi kazily celkový dojem i v kině :o(

Hodný dinosaurus – průměrný animák s ještě průměrnější zápletkou, a to se v upoutávkách chlubili celkem zajímavou presimou o tom, co by se stalo, kdyby nás tenkrát ten velký meteorit minul, nenastala doba ledová a dinosauři by přežili, škoda :o(

Anděl Páně 2 – měla jsem velká očekávání, ale ve výsledku jsem z něj nebyla příliš nadšená jako všechny ty internetové recenze, pár výborných hlášek a vtipů tu totiž kazí běžné neduhy průměrných pokračování :o(

Ovečka Shaun ve filmu – studio Aardman nezklamalo ani tentokrát a celovečerní Ovečka Shaun (přestože na seriálovou podobu vůbec nekoukám) mě příjemně potěšila a rozesmála dobře propracovanými gagy a narážkami :o), s chutí se na ni někdy kouknu znovu, protože tentokrát jsem u sledování žehlila a určitě mi nějaké ty vtípky unikly :o(

Dvanáct měsíčků – pro mě osobně nová vánoční pohádka, na kterou jsem původně nechtěla koukat, protože Roman Vojtek v ukázkách vypadal na těch saních trochu jako Ivánek z Mrazíka a toho já nemusím :o(, nakonec to ale byla pěkná pohádka s vtipným tuctem Měsíců a překvapivě dobrou Veronikou Žilkovou coby macechou :o)

Jinak jsem letos o Vánocích zažila i jeden menší šok, když jsem zjistila, že pohádka Šíleně smutná princezna je z roku 1968 :o). Nemohla jsem si u toho nevzpomenout na ten vtip s egyptskou mumií, která se ptá: "Co Helenka, ještě zpívá?" :o)


č. 87 – Chodit víc pěšky (v úplně ideálním případě si pořídit krokoměr a dostat se na hranici deseti tisíc kroků denně :o)

Zimní období je celkově na pohyb venku slabší a je to znát i v mém krokoměření :o(. Hranici deseti tisíc kroků se mi tentokrát povedlo zdolat jen 4x, což je asi nejmíň v celé historii mého snažení (no dobře, ještě začátkem tohohle roku jsem na tom byla stejně, ale to není moc velká útěcha :o(. Jinak průměr ujitých kroků za den tentokrát vychází 6.753 kroků, což je taky bída :o(. Snad mi to v příštím čtvrtletí půjde líp.

Krokoměr 7Q


č. 88 – Alespoň 1x ročně vytřídit oblečení, které nenosím, příp. i boty

Hlavní čistka proběhla v roce 2016 v pátek 4. listopadu, kdy mě nějak chytla uklízecí nálada cestou z práce na autobus, tak jsem se jí nebránila a pěkně se do toho obula :o). Další víkend jsem si pak udělala ordung v mých bezlepkových zásobách, což byla zároveň i tak trochu příprava na vánoční pečení a vaření, abych měla jistotu, že mám všechny potřebné suroviny :o).


č. 89 – Alespoň 1x měsíčně strávit jeden celý den bez PC

Zdá se, že odtrhávat se od monitoru už jsem se taky naučila celkem slušně – v tomhle čtvrtletí to bylo konkrétně dva dny v říjnu, kdy jsme vyrazili do matičky Prahy na muzikál Carmen, 17. listopadu, kdy jsem se dostatečně zabavila domácími pracemi jako je vaření, praní, žehlení a úklid obecně :o), no a teď v prosinci to bylo v sobotu desátého, když jsem byla v Praze na Apassionatě, a pak klasicky o svátcích, konkrétně 25. prosince (i když i toho čtyřiadvacátého jsem byla na pc jen chvilku, takže se to skoro nedá počítat), kdy jsem si užívala takové ty válecí svátky u televize a pohádek. Tak mě vlastně napadá, že Štědrý den nebo ne, ten pravý svátek vánoční nastává i u nás v neanglofonních zemích vlastně až pětadvacátého, kdy opadne všechen shon, dojídají se zbytky od štědrovečerní večeře a dokonce i hospodyňky mají čas trochu se flákat a koukat se zbytkem rodiny celý den na pohádky :o)


č. 91 – Užít si alespoň jednou opravdu pohodový a klidný advent

Vloni jsem sice měla díky svému pobytu na úřadu práce spoustu času na všechny přípravy, ale trochu mi kazily náladu obavy o další budoucnost. Letos jsem zase kvůli chození do práce měla nedostatek času na vánoční chystání a nákupy, sedánky a tak vůbec, ale psychicky jsem byla relativně v pohodě. Ideální by tudíž bylo zkombinovat nějak obojí dohromady, ale to se mi asi nepodaří (ledaže by se ze mě stal nečekaně rentiér nebo milionář a tak podobně :o). No, uvidíme ještě, jak se mi povede příští rok, a pak vyhlásím oficiálního vítěze mezi těmi třemi projektovými adventy :o)


Z dodatkových cílů, které jsem si uložila navíc za nesplnění cíle se zákazem nakupování nových knih, už mi zbývají jen dva dlouhodobé, a i u těch se mi daří poměrně dobře:


č. 103 – Koukat víc na snooker (tedy i na jiné turnaje než jenom na Mistrovství světa)

Snooker se mi tentokrát celkem dařil, až jsem kvůli němu občas zanedbávala jiné povinnosti, ale co už :o). V závěrečném čtvrtletí roku 2016 jsem koukala na European Masters (vlastně jen na finále, ale i tak to bylo fajn :o), English Open a International Championship, obojí v říjnu, a v listopadu na Nothern Ireland Open.


č. 106 – Víc chválit

Chválení mě taky baví, alespoň se díky němu učím vidět to lepší kolem nás, včetně toho, že se snažím víc si vážit toho, co se mi povedlo, místo abych se pořád dokola užírala tím, co se mi nepovedlo. A za co že jsem v tomhle čtvrtletí chválila? Předně to byla moc ochotná slečna prodavačka v Claire'sPalladiu, která mi pomohla s výběrem halloweenského kostýmu a líčení (včetně super krycího bílého pudru :o). No a pak jsem taky udělala jeden dobrý skutek, když jsem v čekárně u doktora jedné mladé mamince se dvěma dětmi (asi tříletou upovídanou holčičkou a šestitýdenním chlapečkem v kočárku) dala náplast, když jí po odběru krve moc prosakovala ta dosavadní od sestřičky – věřte nebo ne, ale pokaždé mám z těchhle dobrých skutků, kdy vystoupím z "ovčího" davu a rozhodnu se nějak pomoct, skvělý pocit, až je skoro diskutabilní, jestli to náhodou nedělám jen pro své vlastní potěšení :o)


Stav ke dni 31.12.2016


Závěrem si ještě neodpustím menší rekapitulaci oněch devatenácti zbývajících cílů, na jejichž plnění se budu těšit ve svém posledním "projektovém" roce :o)

č. 28 – Vyšít nadívaného Mikuláše na vánoční stromek s dárkem
č. 29 – Vyšít nadívaného Mikuláše na vánoční stromek s pytlem
č. 30 – Vyšít nadívaného Mikuláše na vánoční stromek se seznamem
č. 37 – Přečíst si znovu Zaříkávače koní
č. 39 – Přečíst si znovu Pošli to dál
č. 41 – Přečíst si znovu Srdce netvora
č. 48 – Jet na safari do Dvora Králové
č. 51 – Dojet se někdy podívat na Karlštejn, Křivoklát nebo Konopiště
č. 53 – Podívat se do Jindřichova Hradce
č. 57 – Vidět nebo se dokonce zúčastnit Slavností pětilisté růže v Českém Krumlově
č. 65 – Navštívit Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem a vidět na vlastní oči pravého kladrubáka, nejlépe bělouše :o)
č. 67 – Podívat se na hrad Bítov
č. 71 – Zkouknout třetí sérii The Vampire Diaries
č. 81 – Jít na koncert Talichova kvarteta
č. 90 – Vydržet týden nenadávat (rozuměj: nemluvit sprostě)
č. 97 – Zavzpomínat si na kurz kreslení pravou hemisférou a nakreslit alespoň ještě jeden další portrét
č. 98 – Zkusit si zahrát kulečník/snooker
č. 99 – Zkusit si zastřílet z luku
č. 101 – Podívat se na Orlík

Tak plnění cílů zdar a do nového roku přeju hodně zdraví, štěstí, spokojenosti a lásky!

Vaše rebarbora :o)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší