zlomenymec: No, nějak nevím co ti poradit, tak alespoň vyjadřuju (m)orální podporu!
boudicca: Bude líp - doufejme. Posílám aspoň virtuální podporu. S prací bych neriskovala, doba je zlá a místo se shání špatně i těm, u kterých bych čekala, že po nich skočí první firma...
rebarbora: Díky Potřebovala jsem to ze sebe dostat a už teď je mi mnohem líp
Vím, jak je to s hledáním práce těžké, a částečně i právě proto jsem si na 90% jistá, že pokud mi nabídnou prodloužení, skočím po něm, jen se musím naučit nebrat si vztahy na pracovišti tak osobně
boudicca: Vlastně prožívám něco podobného, u mě ale jde "jen" o brigádu, i když jsem tam už skoro rok. Ostatní by pořád chodili někam pařit (je nás tam asi 6, všichni stálí)... a mně se vůbec nechce. Jenže mě pak mají za strašného asociála a vlastně si s nimi nemám vůbec co říct. Tak se aspoň tvářím společensky, když už společenská moc nejsem, a jednou za čas zajdu i na nějakou akci, aby se neřeklo. Vzhledem k tomu, že pracujeme v jedné malé místnosti a formou týmové spolupráce, totiž fungovat jako samostatná jednotka nejde, ačkoliv by mi to vyhovovalo více. Nejsi v tom sama...
radus: Hmmmm! Vezmu to popořadě Na číšníka jsi rovnou měla zaútočit s bezlepkovou, řekla bych, že obsluha i kuchyně se na to pomalu učí, ale chce to fakt říct důrazně, že nejde o to, že ti kůrka z mouky na pstruhovi nechutná, ale že ti jde skoro o život. Když občas ještě zaskáknu v hospodě, lidem vycházím vstříc a v kuchyni píšu s vykřičníkem "ŽÁDNÁ MOUKA", což je signál pro šéfovou, že tam nesmí být ani vajíčko ztužené zlehýnka moukou.
Jinak tedy myslím, že ještě nehoříš, je to zatím jen frustrace z toho, jak s tebou zametají. Možná tady platí totéž, co o číšníkovi Kašli na to, co si o tobě pomyslí a řekni jasně své stanovisko, názor a podmínky. Normálně by se člověk mohl bránit tím, že přece nepřijde o práci, že to raději bude mlčet. Jenže ty jsi na dobu určitou a nic horšího než to, že další smlouva nepřijde, se ti stát nemůže
A navíc se na to i připravuješ, takže to rozhodně nebude takový pád na držku
Tak jen do toho!
Jinak z počátku odstavce o stážích jsem se zaradovala, že aspoň někde to funguje. Jsem nyní také stážista, nicméně v překladu je to otrok kmenových zaměstnanců. Až nyní se mi trochu daří bojovat o své místo na slunci, ale ne vždy se to daří. V tomto ti hrozně moc rozumím. Náplň práce mě nikterak neoslňuje a nejhorší na tom je právě ten kolektiv, který je velmi podobný, jako u vás. Takže odpočítávám ve svém kalendáři týdny do konce a snažím se přežít.
Moc moc moc se mi líbí tvá úvaha nad překladatelstvím! Nadechni se a skoč! Nejdřív jsem si říkala, že jsi blázen, takle rozfrcat stavebko, ale dočetla jsem do konce a zastavila se nad tím: "Vždyť to je geniální!" Máš aspoň nějakou jistotu, že máš kam sáhnout, pokud to nevyjde nebo to nepůjde tak rychle. Navíc je to jeden z mála počinů, do něhož nepotřebuješ nějakou velkou počáteční investici. Takže... Až vyjde ta kniha, prosím s věnováním zaslat na mou adresu Držím ti palce! Hlavu vzhůru!
rebarbora: Když jsem naposledy na číšníka vybalila slovo bezlepková dieta, koukal na mě jako bych spadla z višně A to bylo prosím v Praze a ne v nějaké Horní dolní
Každopádně moc děkuju za podporu, s překladatelstvím se ukáže v červnu, až vyhlásí výsledky soutěže
PS: Pokud někdy nějaká kniha s mým jménem vyjde, budeš první, komu ji pošlu