Je to neuvěřitelné, ale už je to vážně rok od doby, co jsem si tu sepsala seznam 101 cílů a snažila se je průběžně plnit, přičemž tohle čtvrté čtvrtletí bylo jednoznačně ve znamení dopisování mých starých blogových restů (ty jsem si do projektu zařadila hlavně proto, abych se je donutila dohnat, ale upřímně řečeno mě nenapadlo, že zlomení mých sklonů k nicnedělání mi bude trvat tak dlouho :o). Ono to vlastně bylo buď–anebo, protože doufám, že v dohledné době se opět neocitnu bez zaměstnání a tudíž nebudu mít takové množství volného času, jakým jsem oplývala letos v lednu. Navíc jsem si říkala, že je třeba se do toho pustit takhle přes zimu, než vypukne "sezóna" a budeme páchat výlety a jiné vylomeniny :o). No, nebudu to dlouze opisovat – docela jsem se do toho obula a za ty tři měsíce jsem si nakonec zvládla odškrtnout dalších dvacet cílů (a všechny jsou čistě psací, blogové :o).
Začátky byly sice pozvolné a ani já sama jsem tomu moc nevěřila, že bych vážně mohla zvládnout všechno dopsat (počet publikovaných článků se šplhal daleko přes deset měsíčně, a to se mi zatím v blogové historii moc často nepovedlo), nicméně železnou silou své nezdolné vůle (nebo možná spíš tvrdohlavostí, protože o nějaké své nezdolné vůli jsem do tohohle okamžiku neměla ani tušení) se mi podařilo udržet na uzdě své prokrastinační choutky a plnit stanovený ediční plán. A musím říct, že jsem z toho měla neskutečnou radost a po každém článku jsem na sebe byla neuvěřitelně pyšná :o). Uvědomila jsem si, jak moc mě ty resty vlastně trápily a že mi nejspíš celou dobu visely v podvědomí jako určité selhání (to kvůli nim jsem dokonce chvíli uvažovala, že s blogem definitivně skončím), takže čím víc článků jsem dopsala, tím lepší pocit jsem ze sebe měla :o). Čím víc jsem měla splněno, tím víc jsem do toho byla zakousnutá a odmítala jsem to vzdát :o). A můžu vám říct, že ten vítězoslavný pocit z dalšího odškrtnutí restu stál pokaždé za to :o)
Ale nebyla to pořád jen procházka růžovým sadem. Jak se seznam restů postupně tenčil, začínalo jít čím dál víc do tuhého a utrpěla jsem nejeden šok – tak to totiž dopadá, když člověk zjistí, že flákal nejen psaní článků, ale dokonce i psaní poznámek a nepoznamenal si třeba ani čísla stránek s citáty u přečtených knih :o(. Na svou obhajobu však musím uvést, že jsem v žádném případě nepočítala, že mi sepsání článků bude trvat tři roky :o). Nicméně ten počáteční úlek a děs byl rozhodně trochu adrenalinový, psát totiž něco o dva až tři roky staré události bez taháku je docela síla :o). Ale zvládla jsem to. A překvapivě jsem zjistila, že si k tomu pořád spoustu věcí pamatuju (možná to byl takový ten podvědomý strašák, jakože když víte, že jste o něčem nenapsali ještě ani čárku, tak to prostě někde v té hlavě zůstane :o)
No ať tak či onak, jsem na sebe právem děsně hrdá a pomalu se mi vkrádá na mysl nenápadný brouček, čeho všeho bych mohla dosáhnout, kdybych takhle svou vůli zapojovala častěji... Ovšem chce to nekompromisně a tvrdě honit sama sebe a neustále se bičovat k lepším a lepším (nebo alespoň nějakým :o) výkonům, žádné výmluvy ani omluvy, prostě makej, makej, makej, neohlížej se a makej!
Původně jsem sice myslela, že do konce března stihnu dopsat ÚPLNĚ všechny resty (zatím mi pořád ještě dva chybí, ale co to je ve srovnání s původními jednadvaceti :o), nicméně ve výsledku si říkám, že je to takhle dobře, protože to aspoň nebude Tlapce tak líto :o). Takže dámy a pánové, tramtaradáá, moje splněné cíle za čtvrté čtvrtletí jsou následující:
č. 1 – Napsat článek o mojí návštěvě zámku Hluboká nad Vltavou v roce 2013
Konkrétně šlo o první prohlídkovou trasu, publikováno 20. 2/....
č. 2 – Napsat článek o mojí návštěvě hradu a zámku v Českém Krumlově v roce 2013
Opět první prohlídková trasa, publikováno 6. 3./....
č. 3 – Napsat článek o shlédnutém představení na Otáčivém hledišti v Českém Krumlově v roce 2013
Kromě divadelního představení na Otáčivém hledišti jsme stihli i druhou prohlídkovou trasu krumlovského zámku, publikováno 14. 3/....
č. 5 – Napsat článek o knize Bezpečný přístav od Nicholase Sparkse
Publikováno 14. 2/..., tímto článkem padl historicky první rest z roku 2013 :o)
č. 6 – Napsat článek o knihách Mezi trůny lvů od Dorothy Dunnettové
Publikováno 8. 3./..., v originále jde o jednu knihu, proto jsem spojila oba díly do jednoho článku.
č. 7 – Napsat článek o knize Spartakus od Jarmily Loukotkové
č. 8 – Napsat článek o knize Soužení od Maggie Stiefvaterové
č. 9 – Napsat článek o knize Seznam tajných přání od Lori Nelson Spielmanové
č. 10 – Napsat článek o výstavě Alfons Mucha v zrcadle doby
č. 11 – Napsat článek audiovizuální show Vltava žije – Bouře z roku 2014
č. 12 – Napsat článek o loňském zahajovacím koncertu 34. sezóny Jihočeské filharmonie
č. 13 – Napsat článek o koncertu Octopus Pragensis
č. 14 – napsat článek o výstavě Metal Monsters, která u nás byla v roce 2014
č. 15 – Napsat článek o besedě se spisovatelem Františkem Niedlem
Publikováno 7. 1./..., tímto článkem padl historicky první letošní rest z roku 2014, vloni jsem stihla dokončit akorát článek o dubech :o)
č. 16 – Napsat článek o abonentském koncertě Jihočeské filharmonie
č. 17 – Napsat článek o knize S vlčí hlavou v erbu od Františka Niedla
Publikováno 8. 1./.... Už se těším, až si přečtu další díl :o)
č. 18 – Napsat článek o knize Neznámá od Tess Gerritsenové
č. 21 – Napsat článek o koncertu Davida Kollera z roku 2014
č. 22 – Napsat článek o knize Pokoj od Emmy Donoghue
č. 27 – Publikovat článek 29. února (přeci jen se tenhle datum vyskytuje jen jednou za 4 roky :o)
Splněno :o). Publikovala jsem rozsáhlý článek o svých čtenářských úlovcích z k/....
Nově se mi taky překlopil jeden z dlouhodobější rozpracovaných cílů do totálně splněných, a sice cíl č. 45 – Přečíst alespoň 6 knih z knihovny, které mám nasyslené v "Mých dokumentech" s tím, že si je jednoho krásného dne přečtu. Začátkem roku jsem totiž dočetla dalších pět knížek z knihovny (sumasumárum tedy sedm) a vzhledem k tomu, kolik jich mám doma ještě pořád nedotčených, jsem se rozhodla do knihovny nějaký ten rok nepáchnout.
Pokud jde o další dlouhodobě rozpracované cíle, rozhodla jsem se o trochu podrobnější souhrn (když je to teda to roční zhodnocení), takže tady máte seznam všech mých v tuto chvíli rozpracovaných cílů:
č. 24 – Každého čtvrt roku napsat zhodnocení, jaké cíle se mi podařilo splnit :o)
Hotovo :o). Jen se začínám trochu bát toho, co budu psát v následujících dvou letech. Co když budu moc rychlá a podaří se mi splnit všechny cíle řekněme třeba do konce letošního roku? To pak budu psát čtvrtletní zhodnocení jen o pokroku v těch dlouhodobých (a řekněme si to upřímně špatně stanovených) cílech? Uf :o(. Ale brzdit se "v rozletu" by byla přece taky blbost, má to být projekt pro radost, tak se přece nebudu nějak uměle omezovat... No uvidíme, jak to dopadne, začínám být na to docela zvědavá :o)
č. 25 – Splnit alespoň 80% z cílů, které si tímhle projektem stanovím
V tuhle chvíli mám splněno už 48 cílů čili 47,52% (viz moje obavy výše :o).
č. 34 – Vyšít vánoční baňku na stromek
Začala jsem vyšívat vloni v prosinci, ale zatím jsem nijak zvlášť nepokročila, neb jsem volný čas věnovala jiným aktivitám.
č. 46 – Konečně zase přečíst alespoň jednu knihu v angličtině
Od loňského listopadu mám rozečteno Gabriel's Inferno od Sylvaina Reynarda :o).
č. 47 – Přečíst každý rok alespoň 20 knih
Zatím jsem od začátku roku stihla přečíst osm knížek, což si myslím, že je hodně dobré (přece jen je v tom znát můj lednový nájezd na knihovnu :o). Dokonce jsem v lednu měla roupy natolik, že jsem se pro letošek rozhodla zapojit do Čtenářské výzvy. Uvažovala jsem o ní už vloni, ale těch padesát knížek na mě bylo fakt moc, tentokrát jsem si ale po přečtení zadání řekla, že bych dost bodů svým čtením splnila tak jako tak, tak proč to nezkusit a uvidím, jak daleko se dostanu. Beru to tedy naprosto z opačného konce a spíš než abych si nechávala výzvou diktovat, které knížky budu číst, snažím se napasovat své přečtené knihy do některého z bodů :o). Momentálně mám z Čtenářské výzvy splněno 25%, tedy přečteno pět knih z dvaceti :o)
č. 59 – Vykoupat se v přírodním koupališti v Borovanech nebo v kterémkoliv jiném koupališti (zjišťuju, že se přes léto v Čechách vlastně vůbec nejezdím koupat a to je škoda)
Rozpracováno vloni v létě, zatím beze změny :o).
č. 68 – Podívat se aspoň jednou za 14 dní na film, který jsem nikdy předtím neviděla
Tohle čtvrtletí bylo celkem úspěšné na dobré filmy:
Mission Impossible 5: Národ grázlů – po předchozím díle, který mě nijak zvlášť nezaujal, to bylo celkem příjemné překvapení, řekla bych srovnatelné s prvním dílem :o)
Mafiánovi – podle nadšeného doporučení jsem od toho čekala víc, nebylo to úplně špatné, ale žádná špička taky ne
Jeníček a Mařenka: Lovci čarodějnic – tak speciálně na tenhle film jsem koukala na doporučení elfky Ereandil a pouštěla jsem si ho s velkou skepsí, ale hodně příjemně mě překvapil, když přistoupíte na trochu za vlasy přitaženou fantasy realitu a budete to brát s nadsázkou, dobře se u toho pobavíte (třeba takový Jeníček trpící cukrovkou, protože ho ježibaba v mládí přecpávala sladkostmi, je prostě nejvíc :o)
Marťan – opět sledováno na základě ústního doporučení, tentokrát se ale naprosto strefilo do mého vkusu, hodně dobrý film, neotřelý, napínavý, navíc s Mattem Damonem, rozhodně doporučuju (dokonce přemýšlím, jestli si někdy v budoucnu nepřečtu knižní předlohu :o)
Bez kalhot – hodně velká katastrofa, kterou nezachránil ani Chaning Tatum v hlavní roli, nijak přínosný snímek ze života striptérů, údajně životopisné pojednání o tom, jak snadné je sklouznout na dno :o(
Druhý báječný hotel Marigold – sice ne tak pěkný jako první díl, ale pořád příjemné, pohodové pokoukání, u kterého se i dost zasmějete
Bohové Egypta – ti mohli být lepší, ale v kině to šlo
Aliance – navzdory mé prvotní nechuti se mi film nakonec hodně líbil :o)
3:10 Vlak do Yumy – ani v tomhle případě se ústní doporučení neminulo účinkem, koneckonců Christian Bale a Russell Crowe jsou páni herci, takže ve výsledku nebudete vědět, komu fandit, poměrně zvláštní, ale rozhodně ne zastaralý western :o)
Chappie – na tenhle film jsem četla nadšené recenze na moviezone, ale mě osobně se moc nelíbil, přišel mi takový nízkorozpočtový a humpolácký, prostě trochu béčko :o(
Dárce – další lehce béčkový film, tentokrát z ranku fantasy, ještě že jsem na něj tenkrát nevyrazila do kina, nedořešená zápletka, příčiny, nic, to mi hodně vadí, já potřebuju vědět :o)
Vrtěti ženou – překvapivě dobrý film o ne příliš známé historii jisté lechtivé pomůcky a boji žen o samostatnost, nejednou jsem se u něj od srdce zasmála :o)
Nádherné bytosti – když už jsem měla dopsat rest o knižní předloze, řekla jsem si, že se pro úplnost kouknu i na film, ale moc hluboký dojem ve mně nezanechal, celkem pěkně udělaných pár efektů, ale jinak nic moc :o(
Exodus: Bohové a králové – hodně známých herců jako Christian Bale, Sigourney Weaver, Ben Kingsley a na režisérské židli Ridley Scott, ale ve výsledku takové nijaké vyprávění o Mojžíšovi :o(
č. 70 – Dohlídnout zbývající série Teorie velkého třesku (skončila jsem asi u třetí řady)
Prozatím jsem dohlídla sedmou sérii, a přesně jak jsem o tom před jistou dobou četla na internetu, vadily mi změny, které udělali v českém dabingu :o(. Pennyin nový hlas je tak nepříjemně upištěný, že jsem si na něj do samého konce nezvykla, tak snad to bude v osmé sérii lepší.
č. 79 – Vidět jezdeckou show Apassionata
Tohle je mezi "rozpracovanými" nováček :o). Když jsem zjistila, že má být Apassionata v prosinci v Praze, okamžitě jsem se začala shánět po lístcích – úspěšně, mám je pěkně do první řady, tak doufám, že to bude stát za to :o)
č. 80 – Znovu jít na koncert MUSE
Od loňského podzimu mám koupený lístek :o)
č. 83 – Nekupovat si žádné další parfémy z Avonu, dokud nevypotřebuju ty, co už doma mám
Zatím se pořád držím, nechci, aby se opakovalo fiasko s knihami :o)
č. 84 – Nešetřit si dražší parfémy jen na zvláštní příležitosti, ale dělat si s nimi radost i ve všední dny
Taktéž splněno. Začátkem roku jsem dokonce musela načít další z dražších parfémů, konkrétně Today TomorrowAlways, ale musím říct, že už mi nevoní tak úžasně jako v době, kdy jsem si ho pořizovala, připadá mi najednou nějak přehnaně liliový...
č. 85 – Alespoň 2x týdně si dát pleťovou masku
Upřímně řečeno, ne vždycky je to dvakrát týdně – občas jen jedenkrát nebo dokonce vůbec, ale na druhou stranu někdy i třikrát týdně, podle toho jak mám náladu a sílu patlat se po příchodu domů ještě pleťovou maskou (nehledě na to, že svým namodralým vzhledem děsím lidi :o) – v průměru tudíž můžu pořád považovat tenhle cíl za splněný :o)
č. 86 – Alespoň 2x týdně se natřít od hlavy až k patě tělovým mlékem/krémem
S četností jsem na tom podobně jako u pleťové masky (aneb taky žádná striktní pravidelnost, ale v průměru je to myslím OK), v tomhle případě však obnášel můj cíl i poměrně dlouhé hledání "správného" tělového mazadla :o). Coby výsledek ročního hledání vám přináším svoji top trojku :o). Skvělý byl meruňkový krémík z limitované edice Oriflamu (i když upřímně řečeno ne tak skvělý jako jeho předchozí limitovaná edice se slunečnicovým olejem) a krásně voňavý je i růžový krém z Avonu (s tím bych se jednou za čas natřela jenom kvůli té vůni :o), ale absolutním vítězem je bezkonkurenčně krém z avoňácké lázeňské řady s brazilskou kávou – nejen, že krásně voní, ale kůži nádherně zjemní a zhydratuje, že jsem se po něm neloupala ani vloni v létě, kdy jsem dávala pokožce zabrat zvýšenou mírou slunečního záření :o)
č. 87 – Chodit víc pěšky (v úplně ideálním případě si pořídit krokoměr a dostat se za hranici deseti tisíc kroků denně :o)
No jo, starý známý krokoměr :o). Asi vás nijak nepřekvapí, že jsem toho v tomhle čtvrtletí opět moc nenachodila (dokonce v průměru ještě míň než posledním kvartále roku 2015 – tam to bylo 7.430 kroků a teď jenom 7.066 kroků denně :o(. Útěchou mi budiž aspoň to, že jsem navzdory celkové lenosti a peciválení přece jen zvládla čtyřikrát pokořit hranici deseti tisíc kroků :o).
č. 88 – Alespoň 1x ročně vytřídit oblečení, které nenosím, příp. i boty
Opět rozpracováno vloni a zatím beze změny.
č. 89 – Alespoň 1x měsíčně strávit jeden celý den bez PC
Teoreticky taky splněno :o). S tím, jak chodím do práce a snažila jsem se zuby nehty dopisovat resty, bylo poměrně těžké najít den, který bych mohla strávit bez PC. De facto mi na to zbývají už jen víkendy a těch je počertu málo, takže v únoru jsem poprvé v historii nebyla ani jeden den bez počítače, ale v březnu to byly pro změnu dva dny – ten víkend, kdy jsme byli v Praze na muzikálu Angelika (a v předchozích čtvrtletích jsem to taky zvládla víckrát), takže v průměru to určitě vyjde.
č. 91 – Užít si alespoň jednou opravdu pohodový a klidný advent
Ten loňský měl k tomu hodně blízko, ale přece jen si nechávám rezervu :o).
Z dodatkových cílů, které jsem si stanovila kvůli nesplněnému cíli se zákazem nakupování dalších knih, se mi tentokrát podařilo pouze jeden rozpracovat (opět jde o dlouhodobější úkol, který se se mnou potáhne až do konce projektu), a sice:
č. 104 – Koukat víc na snooker (tedy i na jiné turnaje než jenom na Mistrovství světa)
Ano, tohle čtvrtletí bylo poměrně hodně snookerové – v lednu jsem koukala na turnaj Masters 2016 a v únoru na Welsh Open – přičemž nejlepší na tom je, že jsem si to náramně užívala a o tom by tenhle projekt měl být především :o)
No, a když mluvíme o tom užívání si a vůbec pozitivním náboji, rozhodla jsem se následovat našeho projektového guru Tlapku a v rámci výročního ročního zhodnocení některé cíle přehodnotit, přece jen rok je dlouhá doba, člověk se mění a s ním i jeho zájmy, priority a tak :o). Po pečlivém hloubání jsem se proto rozhodla vyměnit následující body svého seznamu:
Upřímně řečeno výborné a voňavé jahůdky se dají dost dobře pořídit i u nás na trzích, navíc na jahodových plantážích v Bavorově mají poměrně omezenou "otevírací dobu", člověk musí pořád sledovat jejich facebook a pak to stejně vychází většinou na víkend, takže je problém se do některého z termínů trefit. A protože z jahod nevaříme marmeládu ani je nijak jinak nezpracováváme ve velkém (přijde mi to barbarství, když nejlepší jsou stejně pěkně čerstvé, jen umýt a rovnou do pusy :o), vlastně se nám nějaké trmácení na plantáž vůbec nevyplatí. Rozhodla jsem se proto cíl vyřadit a nahradit ho něčím lepším:
č. 58 – Navštívit Barokní divadlo v Českém Krumlově (aneb čím víc člověk cestuje, tím objevuje víc věcí, které by chtěl vidět :o)
Tak tenhle cíl vyřazuju především kvůli aktuálnímu dění ve světě, kdy se zdá být cestování do některých zemí zbytečným riskem, zejména pokud cestujete sami nebo jen ženy :o(. Beru to tak, že pokud se nám to přece jen podaří, bude to super, ale rozhodně teď v dohledné době moc zahraničních putování neplánujeme :o(. Novým cílem proto bude:
č. 67 – Podívat se na hrad Bítov
Původní záměr byl dobrý, ale při "průzkumu trhu" a vůbec hlubší úvaze jsem se rozhodla přece jen vyčkat, protože na to, aby se mi postel vešla do mého současného pokoje, by musela mít atypický a celkem uskromněný rozměr (včetně matrace), tudíž by vyšla rozhodně dráž než standardní provedení – to by ale nebyl ten hlavní problém. Říkám si, že jestli se budu někdy v budoucnu stěhovat (a pořád tak trochu doufám, že to nebude v příliš vzdálené budoucnosti), bylo by to všechno naprosto zbytečné – skončila bych s atypicky zmenšenou postelí, ke které by pak byl problém dokoupit novou matraci apod., takže postel škrtám a místo ní si dávám raději výzvu inspirovanou (kým jiným než) Tlapkou :o)
č. 90 – Vydržet týden nenadávat (rozuměj: nemluvit sprostě)
Podle toho, co jsem se dozvěděla od několika očitých svědků (tedy lidí, kteří pečené kaštany ochutnali), by mi pečené kaštany asi stejně nejspíš nechutnaly (nejsou nic extra), takže jsem se je rozhodla nahradit něčím zajímavějším:
č. 92 – Vydržet týden bez čokolády
Nějak jsem se za ten rok změnila a lezení na stěně už mi nepřipadá tak lákavé a cool, jako když jsem své cíle sepisovala (podobně jsem na tom i s pokusem o střelbu z luku a kulečník/snooker, ale tam jsem si řekla, že tomu ještě zkusím dát šanci :o). Dám proto raději šanci něčemu jinému:
č. 101 – Podívat se na Orlík
Tak a to už je opravdu všechno (řekla jsem si, že nebudu měnit víc než 5% cílů, aby z toho nebyl úplný holubník :o), kdo dočetl až sem dostává ode mě zlatého Píšáka :o)
