Vítejte u rebarbory
...obyčejné dívky, vedoucí obyčejný život, o kterém se tu snaží pokud možno neobyčejně psát :o)
Článek Zhodnocení roku 2017
Komentáře k článku: Zhodnocení roku 2017
hroznetajne: Rebarboro, ty jsi pro mě takovým symbolem neustálého pravidelného vydávání, konzistentní aktivity, dlouhých kvalitních článků a neustále milých komentářů na blozích ostatních 
. Teda nevím, jestli ta věta dávala smysl 
. Prostě k tobě ráda chodím na kulturní tipy a i na články z běžných dní . Jsi jedna z našich pevných stálic a táhneš to tu kupředu .
Krásný a úspěšný nový rok 2018! 
myfantasyworld: Ty tvoje grafy jsou prostě super, obdivuji tě, jak si nad tím dokážeš sednout a vše si pořádně projít.
Umístění v žebříčků blogů si zasloužíš, protože u tebe se dá najít spousta zajímavých věcí.
Co se týká čtení, tam já jsem na tom za loňský rok špatně, hooodně špatně, ani radši abych neříkala počet knih.
Zato kinovýletů jsem měla více, než v předchozích letech.
To jídlo vypadá hodně dobře. 
rebarbora: Děkuji, děkuji Žádné strachy, já nečíst v předchozí práci a na výletech, tak nemám ani čtvrtinu Jídlo byl takový pokus, který se naštěstí vydařil 
radus: I letos ty tvé grafy žeru!!!!!! Gratuluju k velmi úspěšnému roku 2017 
A MoW ti to tedy vskutku napálil
metalistka®blbne.cz: Tady měl někdo sakra úspěšný rok! Jen tak dál, hlavně spoustu zdraví a štěstí
//Přiznám se, hrozně Ti závidím počet přečtených stran přes 10000, já skončila na cca 9800 a už nebyl čas s tím pohnout kupředu
rebarbora: Děkuju
To byla jen souhra šťastných náhod, víckrát se mi to už asi nepodaří Ale 9800 je taky moc pěkné, já mám nejčastěji kolem těch 7500 
brutally-honest: Jé, grafy :- ) Zní to jako spoustu fajn zážitků :- ) A je super, že na sobě chceš pracovat, tvoje pečlivost a organizovanost je inspirativní :- ))
tlapka: Takový rok si tak pečlivé zmapování určitě zaslouží. Všechno nej do nového roku, ať ty grafy za rok zase stojí za to!
mow: Tak tý kočce ze Sibiře kouknu včera po 23. hodině večerní na blog a málem se poseru! Můj koment vyhlášen komentem roku 2017, navíc jsem obdržel zlatou medaili, kterou jsem si připíchl ihned doprostřed....čela. Nejdřív to trochu bolelo, i krve trochu teklo, nakonec se však dostavil pocit slasti (podobnost se sexem čistě náhodná).
Taky mě velmi pobavilo její označení "kolečkář". Trochu mi to připomnělo děti, co se učí na nočníček čůrat, ještě jim to po plínkách moc nejde, zapomenou a mají na kalhotách kolečko. Třeba jen malý, ale maj, takové ucvrnknutí
Teď ale vážně - Barčo, děkuju a děkuju v hlubokém předklonu, vážím si toho. Motivem toho komentu byla opravdu ryzí touha ti popřát, rozhodně mě nemotivovala touha zvítězit, protože když jsem ho psal, ani v nejmenším jsem netušil, že vyhlašuješ nějakou anketu. Nyní však, když to vím, pokusím se na konci roku 2018 své vítězství obhájit, neb jak říkají kuchtíci, co dostali michalinskou hvězdu: "Je těžký ji získat, ale ještě těžší je udržet si ji."
Nemám důvod ti pochlebovat, tvé chlupy znám jen virtuálně, ale když jsem včera vymýšlel tenhle komentář, přemýšlel jsem o tom, kdo jsem. Tys to napsala moc něžně a mile ("náš nestydatý, ale zbožňovaný kolečkář"). Vidím se jinak. Jsem symbolem dekadence a úpadku, zhýralosti a nejnižších pudů. Slovník na úrovni gangstera z předměstí, barvy blogu do temna, symbol toho, jak by člověk neměl dopadnout, mý kapitoly jak horská dráha, deprese, smutek, prazdno...Jindy zas radost. Jestli bych si mohl drze přisvojit nějaký titul, a to jen tipuji, tak určitě je můj blog nejotevřenějším a nejvíc na dřeň jdoucím blogem. A to jedu tak na 30%
A pak jsi tady ty. Napsal jsem o tobě dost, ale chci tě definovat, a tohle ti napíšu, aniž bych se ti chtěl tlapama opřít o záda (je to šifra Mistra Leoparda). Ty jsi pro mě Slunce všech blogů zde, neznám nikoho, kdo by do psaní dával tak moc jako ty. Vlastně kecám. Jak moc? Ty dáváš všechno. Nikdy nepřestanu nechápat, jak to máš všechno vymazlený, vypiplaný. Jak si s tím hraješ. Člověk vleze na tvůj blog, a aniž by se začetl, tak jen prostým vnímáním barev a formy blogu prožije tři čtyři orgasmy, pokud není chabrus na spodek. Ty jsi pro mě blogerská královna tady a to ti fakt nepíšu jako revanš za tu medaili, nebo abych si zajistil vítězství i v dalším roce. Jen chci říct, že já bych na to asi neměl tolik trpělivosti.
A mohu si dovolit jedno hodně osobní přání? Nečtu všechny tvý kapitoly, ale chtěl bych tě víc odhalenou Jako nesnaž se mi konkurovat, nesnažte se mi konkurovat v odhalenosti nikdo, protože byste tím částečně ztratili vlastní důstojnost Ale včera, když jsem tak po přečtení týhle kapitoly o tobě přemýšlel, přišlo mi, že o tobě vím hrozně málo.
Co bejt chvilku velkorysá a věnovat drobnou osobní kapitolku pro kolečkářovýho nestydu? Fajn, jsi Barča, půlkulatá, takže asi 25, milovnice hudby (Muse), knížek, filmů, pracuješ ve státní správě, máš ráda fialovou, kulečník... a trošku málo, ne? I want more, baby
---
mow.pise.cz
rebarbora: "Kolečkář" vznikl jako odvozenina od slova "Wheel" v tvé přezdívce A na díky v předklonu se vprdni, tvůj koment mi udělal radost (stejně jako tenhle, mimochodem), a tak jsem ti to chtěla nějak dát najevo a trošku oplatit Jo a anketu jsem předtím nikdy žádnou nevyhlašovala, to až kvůli tobě 
A upřímně řečeno tenhle tvůj komentář a hlavně tvoje pochvala tohohle blogu mě až dojala 
Víš, co je vtipný? Že už jsem kolikrát uvažovala, jestli nějak neoživit design nebo tak, ale většinou mě nic, čím bych to tady mohla ještě vylepšit, nenapadlo, tak jsem ráda, že to tak vidí i někdo jiný, že tenhle blog má vlastně všechno, co je třeba 
No a k tomu odhalení - to máš těžký, ty náš symbole dekadence a úpadku Nemám moc v oblibě zaheslované rubriky, a tudíž si nechci žádnou takovou zřizovat, na druhou stranu se mi ale zase úplně nechce některé detaily ventilovat jen tak bez cenzury 
Navíc jsem fakt silný introvert, takže svým způsobem i tady na blogu 
, nějaké odhalování mi tudíž dělá trochu trable (ani nevíš, kolik přemáhání mě stál třeba ten článek s náhodnými fakty nebo jiné jemu podobné řetězáky ), ale rozhodně mě tvůj koment přiměl víc se nad tím zamyslet a až budu mít víc času, zamyslím se nad tím ještě víc, a že jsi to ty, možná se i pokusím něco sesmolit Nicméně nedělej si moc velké naděje, protože tím výčtem sesbíraných střípků jsi mě celkem přesně vystihl Snad jen, že mám ještě ráda cestování a památky, skládání puzzlí, vyšívání, kreslení... Sakriš, to zní trochu jako záliby "ovčí babičky" 
Asi se nad sebou budu muset vážně zamyslet
mow: Tak si vem příklad, jak se odhaluji já, stačí mi tak procento Ne, nechci to lámat přes koleno. Já jsem taky introvert, možná ne tolik jako ty, ale velkou část věcí z blogu bych třeba kolemjdoucím na potkání nevykládal.
Ale zas na druhou stranu, obrovskou výhododou těhle blogů je anonymita. A ty jsi slušná holka, takže nemusíš psát důvěrně jako já. Ale co o mně víš? Že jsem Martin na vozejku, co bydlí na Vysočině. Pod svým občanským jménem bych ten blog asi nepsal. Ale i kdyby, koho zajímaj sexualní frustrace Martina z Vysočiny? Ty, co mě znají, to vědí už dávno a cizí to nepohorší. Rodiče tvůj blog prý moc nečtou, kámoši tě určitě znají a my jsme tady jako taková tvá druhá (virtuální) rodina. A já mám chuť na nějaký pikantérie z tvýho života, třeba první rande, preferované typy mužů, největší jídelní hřích (snědla jsem na posazení celou kachnu a bez přílohy!), nejvyšší překročená rychlost, co máš na mě nejradši, atd.
---
mow.pise.cz
mow: kurva, mělo být "mně" a úpadek a dekadence je totéž, myslel jsem, že tam je nepatrný významový rozdíl, teď vypadám jako blbouš, co nezná význam cizích termitů.
---
mow.pise.cz
rebarbora: To neřeš, "úpadek a dekadence" zní líp, než jen samotný "úpadek" nebo jen samotná "dekadence", to je spisovatelská licence
rebarbora: No právě, já toho na sebe tady na blogu už takhle taky vybleju mnohem víc, než lidem, který znám tváří v tvář a kteří jsou dokonce mými letitými přáteli 
Ale jako vím, co máš na mysli, a zkusím se nad tím zamyslet
mow: A ještě si dovolím jeden malý povzdech nad váma všema tady. Víte, tak mě napadlo, jak vlastně vypadáte, jediná Raduš se nebála vyjevit, ovšem pár měsíců dozadu tak kvalitně vyjevená na Píše.cz nebyla, a zjevila se mi jedině díky tomu, že ji mám na FB v přátelích
Proč je tady tak málo fotek blogerů? Argumenty o nevzhledu a disproporčním ksichtu odmítám, to jsou jen v kleci kecy. Já jsem nejvíc ksichtem disproporční z vás všech a nebál jsem svatebně vyjevit.
Zbývá tedy bod 2 - většina z vás jsou ženy, jste křehké, něžné, a máte strach z úchylů a magorů, nebo těch, co lační po sexu. Ale vážně si myslíte, že by se takový Jason Voorhees nebo Michael Myers registroval na Píše.cz, a projížděl nám fotky?
A já bych si rád řekl: "Ha, Mečoun, ha, Julča, ha, Tygřice v plavkách u moře. Kdysi jsem koketoval s myšlenkou a ta myšlenka koketovala s Raduš, jestli někoho napadlo udělat fyzický sraz Píšáků, že bysme se ochutnali navzájem, takovej grupáč, akorát bez sexu. Pak jsem si ale uvědomil, jestli bychom vůbec měli o čem konverzovat, když už jsme se vystříka...teda vypsali blogově a víme o sobě když ne všechno, tak docela dost. A speciálně o mně v podstatě téměř vše víte, takže bych tam jen tiše seděl, a kochal se vašimi monumentálními výstřihy, Mečoun by mi podržel brčko (brčko v džusu!) a bylo by to velmi epesní (ne to, že mi drží brčko, ale to, že jsme se všichni sešli)
Tak co, Fantasyworlde, Adil, Tlapko a ostatní? Když jsem to dal já, který každý ráno uvažuje o plastice, vy to dáte taky. Rebarbora by mohla jít příkladem, nějakou něžnou selfie nad puzzle nebo s Methjů Bellamym, nemáš? "My plug-in baby..."
Ale beru i fotky, kde jste "jiné", třeba pod parou
---
mow.pise.cz
tlapka: Mám fotky z promocí v zaheslovaném článku, ale jinak fotky na blog nedávám pro případ, že by se na něj dostal někdo z mých studentů. Nechci, aby měli tak přímo naservírováno, co se mi honí hlavou.
mow: Aha, chápu. A studentíci vědí, že blogujete a že jste Tlapka? Pokud vědí, že blogujete, nikoliv kde a pod jakým nickem, tak bych se nebál. A vykám proto, že jste paní čtelka
---
mow.pise.cz
tlapka: Zatím nevědí, ptali se mě, jestli mám Instagram, ale o blogu nepadlo ani slovo. Musím si vymyslet případnou diplomatickou odpověď.
Vykání opravdu není třeba. Tady jsme všichni už skoro rodina! 
rebarbora: Když ona ta anonymita je na blogování jedním z velkých plusů, MoWíku Když sem dám svou fotku, už to nebude ono To bych mohla rovnou psát na ksichtbůk 
Takže víc než moji halloweenskou podobiznu ze mě asi nedostaneš
A s tím srazem se bojím, že máš pravdu, že by byl možná problém, o čem si povídat, když na sebe všechno vykecáme tady