Vítejte u rebarbory
...obyčejné dívky, vedoucí obyčejný život, o kterém se tu snaží pokud možno neobyčejně psát :o)
MUSE: Simulation Theory
19. duben 2019 | 19.35 |
V pondělí 15. dubna 2019 jsem si ke své ostudě po hrozně dlouhé době konečně pustila do sluchátek nejnovější album kapely MUSE s názvem Simulation Theory, které jsem si předčasně nadělila k loňským Vánocům. Začala jsem písničkou Propaganda, na kterou jsem byla podle rozhovorů z youtube hodně zvědavá, a první dojem z ní byl, že je hodně funková, až "princovská", a i když to bylo hudebně zajímavé, nějak mě zkrátka nechytla za srdce a mně smutně prolétlo hlavou, že už je to z mé strany vlastně jen takový poslech ze slušnosti. Jenže pak mi náhodný výběr přihrál do cesty Something Human (Alternate Reality Version) a já si u toho kytarového brnkání ála folk na vteřinu myslela, že se mi do playlistu omylem připletli noví Imagine Dragons :o). Každopádně tyhle jejich verze písniček z alternativní reality prostě miluju (dokonce asi víc než verze "normální" :o) a jsem z nich lehce na větvi, protože je to zase něco neskutečně tvůrčího a je z toho cítit, jak milují hudbu a její tvoření, včetně všemožných experimentů. Třeba taková Dig Down zní v alternativní realitě dost gospelově a Propaganda pro změnu neskutečně westernově, se sólem jako z Wanted Dead or Alive od Bon Jovi :o). Alternativní písničky celkově mi připomínají B-sidové unplugged verze (i když tak úplně unplugged nejsou), kdy je přímo slyšet údery do strun a posouvání prstů po hmatníku. 
Moc se mi tahle syrovost a neučesanost líbí, úplně jsem si je u toho představovala v nahrávacím studiu :o). A smekám, že se jim chtělo piplat se dvěma verzemi jedné a téže písničky :o). Kromě toho jsem si v pondělí stihla ještě poslechnout Break It to Me s působivě drsňáckým riffem a poměrně orientálním laděním nebo "taneční" Get Up and Fight s relativně romantickým textem – I can't do this without you... I'm lost without you... I can't survive without your love in my life :o)
Moc se mi tahle syrovost a neučesanost líbí, úplně jsem si je u toho představovala v nahrávacím studiu :o). A smekám, že se jim chtělo piplat se dvěma verzemi jedné a téže písničky :o). Kromě toho jsem si v pondělí stihla ještě poslechnout Break It to Me s působivě drsňáckým riffem a poměrně orientálním laděním nebo "taneční" Get Up and Fight s relativně romantickým textem – I can't do this without you... I'm lost without you... I can't survive without your love in my life :o)Při dalším poslechu v úterý mi došlo, kolik dobrých písniček na albu vlastně je. Problém je asi v tom, že jak průběžně vycházely jako singly, tak jsem si je s tímhle cédéčkem tak úplně nespojovala, prostě to byla "stará" věc, kterou už znám a vznášela se tak nějak neukotvená mezi Drones a Simulation Theory. Každopádně jen pro rekapitulaci – z nového alba se mi jednoznačně líbily Dig Down, Something Human a Pressure, plus k nim teď postupně přibývají další (jako třeba právě zmiňovaná Get Up and Fight nebo Algorithm, kterou zbožňuju v obyčejné i alternativní verzi a těžko bych si vybírala, která se mi líbí víc, či The Void nebo Blockades).
A taky se musím pro příště raději vyvarovat jejich videoklipům, které mi v 98% případů k jejich písničkám tak úplně nesedí, nemluvě o tom, že při prvním "setkání" u mě nežádoucím způsobem odvádí pozornost od hudby a textů. Daleko lepší dojem na mě jejich písničky udělají při ničem nerušeném poslechu přímo do zvukovodů, tedy do sluchátek :o). Nemluvě o tom, že miluju Mattův hlas v ranním tichu :o)
V průběhu tohoto týdne jsem si stihla poslechnout celé album a musím konstatovat, že svět se vrátil k normálu, dámy a pánové – opět totiž miluju MUSE!!! A přestože se jejich nejnovější album může zdát hodně elektronické, zjistila jsem, že mi to vůbec nevadí :o). Vlastně bych řekla, že je pořád typicky museovské a prostě své, protože oni to ani jinak neumí :o). Jak už jsem psala, moc se mi líbí úvodní Algorithm, která ze začátku vypadá jako další instrumentální opus, ale pak se do něj Matt rozezpívá a je to prostě bomba, mám pocit, že se u ní pořádně vyřádil :o). Songy Blockades a The Void mi trochu připomínají éru Resistance (což je moje nejoblíbenější album vůbec), asi kvůli těm revolučním heslům – Crush, crush, raze and rush... smash, test, beat the best... nebo v případě The Void – They're wrong, they're wrong, oh baby, they're wrong :o). Dark Side mi zas ve své alternativní verzi hodně připomíná album Absolution. Upřímně řečeno si trochu nadávám, že jsem s poslechem Simulation Theory tak otálela (pořád se mi do toho nechtělo, protože jsem měla někde v podvědomí zakódované, že to asi nebude nic moc a chtěla jsem své zklamání co nejvíc oddálit), teď si ho totiž neskutečně užívám a v průběhu dne si sem tam jednotlivé melodie i pobrukuju :o)
Taky jsem čím dál zvědavější na jejich květnový pražský koncert. Sice si nejsem úplně jistá, jestli bylo nejšťastnější umístit ho na Letňany, protože čím víc o tom přemýšlím, tím víc si říkám, že té jejich virtuální realitě by rozhodně víc slušela ztemnělá hala než otevřený prostor odpoledního letiště a nemám tušení, jak tam chtějí dělat ty svoje efekty, ale kluci nás nejspíš překvapí, jak to umí jen oni :o). Já už se na ně tak těším! Doufám, že to bude stát za to :o)
A kontrolní otázka na závěr: Kolik slunečních brýlí je zapotřebí k nahrání jedné skladby? :o)
Zdroj: Muse's Instagram
Komentáře
| RE: MUSE: Simulation Theory | damn-girl | 21. 04. 2019 - 23:13 |
 RE(2x): MUSE: Simulation Theory |
rebarbora | 23. 04. 2019 - 19:50 |