Vítejte u rebarbory
...obyčejné dívky, vedoucí obyčejný život, o kterém se tu snaží pokud možno neobyčejně psát :o)
Vytržený trn z (mobilní) paty
2. prosinec 2019 | 22.22 |
Minulý víkend se mi zhruba po třech letech odporoučel do věčných lovišť mobil. Přišlo to zničehonic a mělo to poměrně rychlý průběh – už od čtvrtka mu najednou nevydržela baterka víc než jeden den a v sobotu mu definitivně odmítl naskočit systém (kolečko u Androida se točilo pořád dokola dobré dvě hodiny, než jsem se nad ním slitovala a vyrvala mu baterku). Zalarmovala jsem tudíž našeho zdejšího rytíře na bílém koni a nechala si od něj poradit, jak nezruinovat Ježíška a zároveň dostat obstojný stroj pro nenáročného uživatele (mobil používám k volání a psaní SMS, příp. WhatsAppu, a sem tam k vyhledání autobusu na webu, jinak na něm maximálně čtu knížky a poslouchám hudbu, příp. z nouze sem tam něco vyfotím). MoW se suverenitou znalce, který má zmapovaný trh (pro něj je to nejspíš normálka, ale mě to pořád nepřestává udivovat), střelil od boku tip na Motorolu G7 Power, která byla v rámci Black Friday u zeleného mužíka zlevněná o dva tisíce oproti běžné ceně, a tak nebylo co řešit (3 599 Kč Ježíšek unese :o)
V pondělí se mi po nabití podařilo ještě rozchodit starý telefon natolik, abych si mohla zazálohovat (rozuměj stáhnout a vypsat) kontakty, fotky a ostatní důležité údaje, za což doteď děkuju vesmíru, protože některé věci by se těžko nahrazovaly. Mimochodem až do téhle chvíle mě nenapadlo, jak moc jsem na mobilu vlastně závislá. Za těch pár dní bez telefonu mi docela chyběl a připadala jsem si divně odstřižená od světa, ale je fakt, že hlavním důvodem bylo i to, že jsem se potřebovala na dost věcech domlouvat s našima, a taky mi chybělo naše živé chatování s ostravsko-plzeňskou "rodinou" :o). Zkrátka od doby, co bydlím sólo, se telefon nenápadně a plíživě stal důležitou součástí mého každodenního života. Každopádně nový přístroj jsem si v Alze vyzvedla minulé úterý a ke své hanbě musím říct, že jsem pár dní vážně uvažovala o tom, že ho vrátím. Zjišťuju, že co se elektroniky týče, jsem už nejspíš za geronta a hrozně špatně si na všechny ty pokrokové změny zvykám (vadí mi třeba i vynucený přechod z Exploreru na Chrome v práci :o(. Vytáčelo mě množství googlovských aplikací a fakt, že jsem nikde nemohla najít poznámky, správce souborů nebo galerii (aneb historie s odporem k chytrému telefonu se opět opakovala :o(. Otrávená jsem tak strávila několik dní v provizorním režimu, kdy jsem si do telefonu stáhla jen antivir a nechávala to uležet (a to jsem se původně na nový telefon i vcelku těšila :o(.
Nutno dodat, že svůj podíl na mé averzi k novému přístroji měl i nedostatek času na jakékoli seznamování. Až teprve teď o víkendu, kdy byla chvilka klidu a já si k němu mohla sednout a trochu si ho přizpůsobit k obrazu svému, jsem začala pomalu měnit názor (nemluvě o tom, že jsem si uvědomovala i to, že kvůli novějšímu
Androidu to i u ostatních značek telefonů bude vypadat podobně, takže bych si vlastně vrácením nepomohla). Přínosem bylo i video od MoWa s představením všech možných vychytávek Motoroly jako je otevření foťáku po dvojím "zavrtění" zápěstí apod., díky čemuž jsem začala nový telefon brát na milost a postupně jsem si ho dokonce oblíbila. Líbí se mi např. i odemykání obrazovky pomocí otisku prstu, o kterém jsem si původně myslela, že je to nadbytečná serepetička, bez které bych se klidně obešla (nevěřila jsem, že bude bez problémů fungovat, když budu mít třeba ruce od krému nebo tak, ale ono to funguje a je to prostě cool :o). Samozřejmě jsem pak s trochou snahy (a poté, co jsem musela naformátovat SD kartu, kterou telefon do té doby odmítal vidět) našla i galerii fotek a správce souborů, kam si ukládám knihy v pdf. Poznámkovou aplikaci jsem si stáhla a musela jsem pořešit i tóny oznámení a vyzváněcí melodie, neb jejich nabídka v telefonu je hodně omezená a pořád jsem se těch zvuků lekala :o), ale to naštěstí nebylo už tak složité. Ještě musím "Motorce" pořídit sklo na displej (silikonový obal zadní části byl součástí balení) a bude hotovo. Jediné, co beru trochu jako mínus, je nabíjecí kabel, který je úplně jiný než dosavadní miniUSB (je ještě o fous širší), takže jsem přišla o výhodu rezervní nabíječky v práci, u našich a tak, ale zatím Motorola dostála svému přízvisku "Power" a baterka vydrží bez problémů i týden v kuse, navíc má příjemně rychlé reakce a na wi-fi fičí jako vítr, tudíž vlastně pozitiva převažují nad nedostatky, což je rozhodně vítězství a MoW mi svojí radou a pomocí (viz povýběrový servis) doslova vytrhl trn z paty :o)
