Komentáře k článku: Ukradený nápad zamrzí nejen v umělecké branži
hroznetajne: Z toho si nic nedělej, mnou emoce zmítají úplně stejně, nejhorší na tom je, že se tě třeba dotkne nějaká pitomina a ty víš, že je to JENOM PITOMINA. Jako když mi ségra zasedne místo a já řeknu, ať si přesedne a ona řekne "ne". Prostě chytnu normálně rapla jako malá holka a mám chuť ji rozcupovat, ale uvědomuju si to, jak idiotsky hloupý to je! *sok* Vnitřně tě to prostě zamrzí, to znám *zed*.
rebarbora: Přesně! Člověk ví, že je to blbost, ale nemůže si pomoct *zed* Díky za komentář, je hezké vědět, že v tom nejsem sama *srdce*
myfantasyworld: Protože jsi měla představu, prootže jsi se na to těšila, jak to budeš dělat a na následnou reakci. Takže je dost pochopitelný, že tohle zamrzí, protože to bylo něco, cos chtěla dělat. Jasně, pak třeba i se to zdá jako pitomost, za pár dní se nad takovými věcmi mávne rukou. Ale je normální, že to v tu chvíli zamrzí a je úplně normální sdělit to nahlas, ventilovat a od toho právě přátelé jsou a stejně tak i blog. ;) Někdy i právě to sepsání pomůže na to, uvědomit si, proč vlastně ta reakce byla taková, jaká byla. :)
Ale souhlasím s tebou, že ty špatné věci se ventilují hůře, také s tím mám problém, proto spoustu věcí na blog ani nepíšu. *nevi*
A ani se nedivím tvým pocitům, ono všechno to, co se děje je na blázinec a prostě je potřeba cítit v někom oporu. Sice já nemám nikoho, kdo by mě obejmul, (pokud nepočítám neteře, :D ale tu oporu mám v rodině a přátelích. :)
A kdybys chtěla, tak klidně můžeš napsat na e-mail. Nebo kdybys chtěla, tak dám číslo a můžeš psát na whatsaap. :D
mow: Je dobře, žes nám o tom napsala. Píšeš tu s námi už hrozně dlouho a určitě jsi už pochopila, že je tu parta dost príma lidí, který se ti nebudou pošklebovat a shazovat tvý pocity, takže na ventilismu nevidím nic špatnýho. Chápu, že se o tom píše hůř, protože jde o ty nejbližší kolem tebe, takže je logický, že negativní pocity se člověk snaží nějak potlačit, protože může mít pocit, že je když ty pocity někde vyventiluje, tak ty nejbližší pomlouvá, drbe. Zkrátka něco ve smyslu "o rodičích jen dobře." Ale někdy je potřeba se někomu svěřit, protože ten pocit mrzení není schopný člověk přirozenou cestou v sobě utlumit. Pomlouvání to není, pomlouvání je šíření nepravdivých informací za účelem někoho očernit. A můžeš si stokrát říkat, že je to prkotina. Ale ona není. Kdyby byla, nebyl by o tom tady ten článek, že jo.
Takže každý se občas nezachová podle představ druhých, je to asi normální. Ale považuji za chybu se uzavřít a příště mlčet, to by byla strašná škoda, nemyslíš? Já sice chápu, že tímhle vším byla asi trošku nalomena tvoje důvěra v lidi, ale fakt bych byl nerad, kdyby sis od teď vše, co tě dělá šťastnou nechávala radši pro sebe, jen proto, aby to druhý nenabořili.
A skoro všichni tady používáme blog jako ventil, nemusíme psát jen o pozitivních věcech. Podívej, u mě, než jsem poznal první komentující pod tímhle článkem, tvořily možná dvě třetiny mýho blogu kapitoly o tom, jak mě sere život. Fakt nemusíš psát jen pozitivně.
No, a aby se tohle už neopakovalo, doporučuji u interních informací formulku "jen mezi námi", "nech si to pro sebe" nebo "je to překvapení". U některých věcí je zcela zřejmé, že se to nemá šířit dál, třeba něčí těhotenství, nemoc, nevěra, to je jasný, ale tady asi jasně nevyplývalo, že ty kytičky chceš jako překvapení pro babičku. Dneska HrozněTajná dělala Tiramisu pro oslavence a je jasný, že si tu informaci nechám pro sebe a oslavenci ji nenapráším. Takže tak.
---
mow.pise.cz
rebarbora: Jo, proto to šlo nakonec ven zrovna tady :D
A neboj se, já neumím moc dobře filtrovat a zatajovat (teda pokud jde o mě, cizí tajemství mně svěřené nikomu nevykládám a ani k tomu nemám nutkání, u těch vím a cítím, že na to nemám právo).
Hm, to zní jako dobrý tip, musím si tyhle formulky zapamatovat a příště použít :)
iva: Jak já ti rozumím!!! Moje maminka je na podobný věci specialistka, takže fakt vím, jak se cítíš. I když, ta moje, na rozdíl od tvé, to jede stylem "Ivanky nápad doladím, vylepším a ukážu jí, jak to jde líp", což je trošku jinej level vopruzu. Ale když mi něco podobného udělá, mám chuť křičet, kopat, bušit hlavou o zeď a na dlouhou dobu se zase na všechno vykašlu, protože nemám chuť být zase za idiota *nevi*
Ber to z tý lepší stránky - babča bude mít radost nadvakrát. Jednou tenhle víkend a pak v květnu, až přijedeš odstranit škody a porochníš si v hlíně s trvalkami ;-)
rebarbora: Ježíš, to je taky "super" *zed* Mí lidé mi zkrátka rozumí *srdce* *srdce* *srdce*
Jo, přesně to jsem si říkala, že hlavní je, že prostě kytičky budou a basta :)
damn-girl: To naprosto chápu! Tohle by mě mrzelo také. Kolikrát se mě podobné věci také dost dotknou. Uvnitř sebe vím, že to je blbost, aby se mě to dotklo, protože na světě jsou daleko horší věci, ale stejně mě to hrozně mrzí. Připadám si pak odstrčená a nedůležitá, což jsou jedny z pocitů, které fakt zvládám blbě. Navíc nesnáším, pokud se někdo s prominutím sere do nápadů druhého a ještě to navíc očůrá, aby tim netratil spoustu svého času. To ať pak ten daný člověk raději nedělá vůbec nic a na ty ruce si sedne.
rebarbora: Jéé, to jsem fakt ráda, že nejsem takhle rozháraná kvůli "blbostem" sama *placni* Evidentně jsem udělala dobře, že jsem to sem napsala - tohle je přesně ta terapie, co jsem potřebovala :D *pusa*
adil: Rebarborko,snaž se být nad věcí i když Tě to mrzí.Chtěla jsi babičce udělat radost a potěšit ji milým dárkem od srdce, a vlastnoručně kvítí do té mísy vsadit a postě jsi to své matce "práskla". A stalo se, co se stalo,myslím, že si to maminka ani neuvědomila a Tvůj nápad Ti "ukradla". Jestli je na tom zápraží ještě kousek místa, třeba na stěně, a babička kvítí má ráda, což tam něco pěkného zavěsit? Třeba taková převislá fuchsie, pokud by měla místo ve stínu by parádu nadělala,když se v Bauhausu poohlédneš, jistě na něco přijdeš. A komentář MoWa - ten vystihuje tolik pravdy *palec* není co dodat...
---
adil.pise.cz
rebarbora: Já vím :( Uvidíme, jak dopadne první pokus, jinak přesně jak píšeš (a Iva taky navrhla) se vyřádím při zahrádkářském pokusu číslo dvě :D
atraktivnistrasilka: Naprosto, Rebarborko, rozumím tomu, proč tě to tak mrzí, a ne, nejsi kvůli tomu nedospělá a ani nic podobného. Myslím, že něco takového by mrzelo nás všechny - ať už si to vztáhneme na cokoli, co bychom (pro někoho, pro sebe,...) rádi udělali.
Mamka to taky asi nemyslela nějak špatně - netušila, proč je to pro tebe tak důležité, takže jednala... V tomhle tě ale chápu, vím, proč tě to štve a máš na to právo. Moje mamka tohle umí taky - tak empatický a citlivý člověk, a přesto někdy pro mě zcela nesmyslně udělá něco... Tuhle ke svému příteli odvezla mé staré telefony, na kterých jsem ještě byla přihlášená na různých účtech, kde byly mé obrázky,... Myslela totiž, že jsou to telefony na odpis (MYSLELA). Potom si syn jejího přítele natahal do svého telefonu nějaké fotky, které v mém starém telefonu našel a které mu přišly vtipné (různé postahované vtipné obrázky - ale stejně!), a potom mi je ukazoval, jestli je poznávám. *zed* Beru, klukovi je dvanáct, ale v první řadě mě naštvala máma, že vzala moje telefony s mými věcmi a odvezla je klukům, ať se v nich vrtají. Tak si říkám, jestli ty maminky na tohle obecně nejsou expertky - zcela nevědomě... *nevi*
A k tomu, co píšeš o tom ventilu - tak věř, že je to lepší, než to v sobě dusit. Člověk občas potřebuje něco někomu říct... a někdy je lepší ventilovat to třeba i méně zainteresovaným směrem, jestli mi rozumíš. Někdy potřebuješ slyšet něco pro útěchu. A to z člověka nedělá slabého... Někdy tohle jeden prostě potřebuje - z něčeho se vykecat... Není na tom nic zlého. A víš co, ono to pomáhá. Pomáhá, když ti k tomu ostatní něco napíšou - proto nevím, co by se muselo stát, abych Píše opustila, opravdu nevím.
Život není jenom sluníčkový, i ty mráčky tam jsou, to k tomu prostě patří - a o to je celé to naše blogování takové autentičtější.
rebarbora: Uf, to je taky dobrý :( Já vím, že to ty naše maminky nemyslí zle, ale někdy je těžké v té dané chvíli zachovat klidnou hlavu *ee*
Děkuju za podporu *pusa* Občas zapomínám, jak skvělá parta tady jsme *srdce* *srdce*
tlapka: Mně to jako taková pitomina nepřijde. Naprosto chápu, že se tě to dotklo a proč. Nejde o tu mísu a kytky jako takové, to by prkotina byla. Ale když Ti někdo vezme radost, něco, na co se těšíš, i kdyby to samo o sobě drobnost byla, tak to zkažení radostí pitomina prostě není. Navíc, když je to vlastní a originální nápad, kterému člověk věnuje svůj čas a energii. *mala* Takže já bych tu příčinu sama před sebou neshazovala, to pak vede k výčitkám, které si určitě nezasloužíš. ;)