Tenhle týden byl hodně náročný, vlastně ani nevím, jestli bylo nějaké úterý nebo středa a co konkrétně jsem ty dny dělala. Už se zase začínám topit v nestíhání a nejvíc mě mrzí, že dlužím článek Ivě o našem suprovém víkendu :o(.
Jsem divná, když se těším na cestu už jen proto, že budu mít dvě hodiny čas v klidu si číst? Protože jinak odjezd na služebku do Prahy vlakem už v šest ráno není nic moc :o)
Stále se mě držela dobrá nálada z návštěvy u Ivy – taky se vám stává, že vás někteří lidé tak úžasně pozitivně nakopnou, že vám to pak vydrží několik dní?
Koncem dubna mě schopnost hledat pozitiva trochu opustila a upadla jsem do menší depky (nejspíš i v důsledku počasí, kdy se venku hnusně ochladilo a zatáhlo). Květen bude navíc pekelně hektický (vysokoobrátkový mód jsem zařadila už ve čtvrtek 2. května), takže