Tohoto českého autora jsem objevila díky Barjoze, která mi dala přečíst ikonickou vodáckou příručku Proč bychom se netopili vloni v létě poté, co jsem se přiznala, že jsem poprvé v životě jela Vltavu. Knížka mi dělala společnost na podzimních výletech, neb byla poměrně útlá, byť hustě

Home office, seriály a vyžírání. Asi tak nějak by se dal shrnout můj leden roku 2021.

Kvůli COVIDu jsem komplet celý měsíc strávila na home office a vzhledem k tomu, že se o mě pokoušel nějaký moribundus, jsem za to byla ráda a moc jsem nevystrkovala

Už dlouho jsem sem nepřidala žádný recept, a protože skladuju v lednici už nejmíň dva roky třešňový kompot, a když mu ještě nic nebylo, přiměla jsem se z něho konečně udělat kuličky obalované v kokosu řečené u nás v rodině hovniválky a docela dlouho jsem nemohla vypátrat svůj recepis na ně (v mé papírové kuchařce jsem

Další z letošních přečtených knih a jedna z mála od Jodi Picoultové, která se mi nakonec moc nelíbila, a to ne kvůli obsahu, ale kvůli formě. Na vyprávění z úhlu vícero postav už jsem si u téhle autorky tak nějak zvykla (v novějších knihách těch postav přidává čím dál víc, což není úplně ono, ale budiž), v 

Zbývá mi ještě nějak shrnout loňský prosinec a Vánoce jako takové, ale varuju vás dopředu – nebude to moc veselé čtení, neb závěr roku stál slušně řečeno za starou bačkoru :o(. Možná i proto mi tak dlouho trvalo, než jsem se dokopala to nějak sepsat :o(

Druhý