Tenhle týden byl hodně náročný, vlastně ani nevím, jestli bylo nějaké úterý nebo středa a co konkrétně jsem ty dny dělala. Už se zase začínám topit v nestíhání a nejvíc mě mrzí, že dlužím článek Ivě o našem suprovém víkendu :o(.
Jsem divná, když se těším na cestu už jen proto, že budu mít dvě hodiny čas v klidu si číst? Protože jinak odjezd na služebku do Prahy vlakem už v šest ráno není nic moc :o)
Stále se mě držela dobrá nálada z návštěvy u Ivy – taky se vám stává, že vás někteří lidé tak úžasně pozitivně nakopnou, že vám to pak vydrží několik dní?
Druhý letošní koncert Jihočeské filharmonie, na který jsem vyrazila, byl ve čtvrtek 25. dubna 2019 a na programu, jak už jeho název napovídal, byly serenády, konkrétně dva kousky – první dechová od Wolfganga Amadea Mozarta a druhá smyčcová
Na Teroristku s Ivou Janžurovou mě nalákaly vtipné upoutávky, ale možná mě pak mělo varovat, že nás v kině na promítání sedělo jen osm. Teroristka totiž de facto vystřílela všechen humor a hlášky právě v traileru a do filmu jako takového
Letos jsem na tuhle akci zase trochu pozapomněla a lístky jsem zamlouvala až čtrnáct dní před samotným konáním, což se mi pak "vymstilo" v tom, že moje obvyklá parťačka už měla v plánu něco jiného, takže jsem nakonec po památkách vyrazila sama a přebytečné
Koncem dubna mě schopnost hledat pozitiva trochu opustila a upadla jsem do menší depky (nejspíš i v důsledku počasí, kdy se venku hnusně ochladilo a zatáhlo). Květen bude navíc pekelně hektický (vysokoobrátkový mód jsem zařadila už ve čtvrtek 2. května), takže