Nevíte náhodou, proč jsem si já naivka celý loňský rok myslela, že druhá vlna mého Projektu 101 cílů za 1001 dnů končí až posledním dnem roku 2020? Až v prosinci se jaksi ukázalo – byl to takový nenadálý záblesk jasnozřivosti

Moje letošní první přečtená kniha. Pamatuju si, že mě někdy na podzim loňského roku zaujala svojí obálkou a hned potom anotací :o). A nezklamala. Meč a ptáček je výborně napsaný příběh, poutavý a napínavý hned od samého začátku, takže prostě chcete vědět, co bude dál, a je velmi těžké

Když jsem loni v létě vyšívala obrázky na míru pro Barjohovic děvčata, napadl mě geniální nápad, že bych mohla něco v podobném duchu zhotovit i pro jejich maminku (aby jí to nebylo líto

Ačkoli celá naše republika (a vlastně i celý svět) sleduje trochu jiná čísla, já jsem se rozhodla věnovat článek svým tradičním osobním a blogovým statistikám, přičemž doufám, že mi to možná pomůže se opět trochu rozepsat, neb poslední víc než měsíc na mém blogu neštěkl doslova ani PES :o). Koneckonců bilancování na konci roku je přirozená

Na tuhle knížku jsem narazila úplnou náhodou na Databáziknih prostřednictvím recenze (která se nakonec ukázala jako hodně zavádějící, ale co, svůj účel splnila :o) a líbila se mi i její obálka. Při čtení jsem pak byla celkem

Letos se o mně tady na píše šířila jistá poplašná zpráva, a sice že se ze mě stal jakýsi cyklomaniak :o). Není to pravda, prosím vás. Sice jsem toho letos na kole jednoznačně najezdila nejvíc za celý svůj dosavadní život (překonala jsem i svůj "dovolenkový" rekord 136,8 ujetých km z roku 2018), ale pořád jsem cyklista

Říjen byl nakonec naprostým opakem výlety prošpikovaného září. Nepřekvapivě kvůli covidu. Skoro jako by někdo v mém životě přepnul tlačítko a voilá, strávila jsem vlastně celý měsíc víceméně zalezlá doma a společnost mi dělaly pouze potvory rybenky, které jsem se snažila nejdřív nahodile a následně