Ani se mi nechce věřit, že už za sebou máme čtvrtinu letošního roku. Tři měsíce v kuse, kdy jsem každičký pracovní den byla na home office. Navíc jsme v březnu "oslavili" rok s COVIDem, že :o(. A musím říct, že už jsem to na sobě začala nějak pociťovat. Snažím se podmínky lockdownu dodržovat už víc než půl roku,
Poslední z nedopsaných restů roku 2019 :o). Knihy Nicholase Sparkse se z mého pohledu dělí na dvě skupiny – na ty sladkobolné a uslzené, kde hlavní hrdinové z nějakého důvodu obětují své osobní štěstí nebo se celý život míjí, umírají apod., a ty nijak zvlášť v oblibě nemám, a potom na ty, kde onen romantický
Aneb vzpomínka na kulturu, když ještě byla normální součástí našeho života a o nějakém COVIDu či lockdownu jsme neměli ani páru (a zároveň další z mých letitých restů). Psal se rok 2019, konkrétně úterý 10. prosince a my s kamarádkou vyrazily na již tradiční předvánoční koncert Jihočeské
Když se v roce 2019 v půlce října ještě počasí rozhodlo ukázat svoji slunnou stránku a nadělilo nám několik dní krásného babího léta, udělala jsem si bez okolků prodloužený víkend a skoro celý ho strávila výletničením :o). V pátek 11. října 2019, kdy jsem si vzala dovolenou (původně na vybalování přestěhovaných věcí
Tuhle knihu od Jodi Picoultové jsem přečetla už v roce 2019 (jo a jsme zase u té mojí zpomalenosti :o) a musím říct, že to byla její další skvělá knížka, která vám nasadí nejednoho brouka do hlavy.
Velké maličkosti
V únoru šla Rebi do sebe a snažila se dát aspoň trochu do latě. Jakože nevyžírat (a hlavně si nepéct) tolik moučníků jako v lednu a začít pravidelně alespoň každý všední den chodit na procházky. Ze začátku jsem chodila jen k našim a zpět, ale koncem měsíce už jsem se časově trefovala i na venčení s chlupáčem (a
Tohoto českého autora jsem objevila díky Barjoze, která mi dala přečíst ikonickou vodáckou příručku Proč bychom se netopili vloni v létě poté, co jsem se přiznala, že jsem poprvé v životě jela Vltavu. Knížka mi dělala společnost na podzimních výletech, neb byla poměrně útlá, byť hustě