Vzhledem k tomu že byl loňský rok takový, jaký byl, nesetkaly se mé amatérské pokusy zorganizovat třetí ročník píšáckého srazu s úspěchem – když už se nám společnými silami (v mém neumětelském souboru :o) podařilo stanovit termín a zamluvila jsem hospodu, vláda nám to všechno zatrhla lockdownem :o(. Mimochodem obdivuji a

Na konci loňského roku se Netflix postaral o další moji seriálovou závislost, a to počinem Bodyguard z roku 2018. Objevila jsem ho díky talkshow Jimmyho Fallona (to je jedna z mých oblíbených spolu s Grahamem Nortonem apod.), kde

Začátek měsíce byl ještě v pohodě. Sice se o mě pokoušel jakýsi podivný moribundus, kdy mi de facto nic nebylo, ale měla jsem takový ten pocit, že na mě něco leze, bolela mě kůže různě po těle a měla jsem střídavé návaly horka a zimomřivosti (šťouralům rovnou připomínám, že na přechod je u mě ještě brzo :o), ale byla jsem na home office,

Nevíte náhodou, proč jsem si já naivka celý loňský rok myslela, že druhá vlna mého Projektu 101 cílů za 1001 dnů končí až posledním dnem roku 2020? Až v prosinci se jaksi ukázalo – byl to takový nenadálý záblesk jasnozřivosti

Moje letošní první přečtená kniha. Pamatuju si, že mě někdy na podzim loňského roku zaujala svojí obálkou a hned potom anotací :o). A nezklamala. Meč a ptáček je výborně napsaný příběh, poutavý a napínavý hned od samého začátku, takže prostě chcete vědět, co bude dál, a je velmi těžké

Když jsem loni v létě vyšívala obrázky na míru pro Barjohovic děvčata, napadl mě geniální nápad, že bych mohla něco v podobném duchu zhotovit i pro jejich maminku (aby jí to nebylo líto

Ačkoli celá naše republika (a vlastně i celý svět) sleduje trochu jiná čísla, já jsem se rozhodla věnovat článek svým tradičním osobním a blogovým statistikám, přičemž doufám, že mi to možná pomůže se opět trochu rozepsat, neb poslední víc než měsíc na mém blogu neštěkl doslova ani PES :o). Koneckonců bilancování na konci roku je přirozená